Úspěšný EU PES ... jak kde a jak v čem

Dnes jsem si přečetl článek na MŠMT s názvem Program „EU peníze školám“ zaznamenal úspěch. Chápu, že lidé, řídící na centrální úrovni OP VK, nemají příliš často prostor pro vypuštění dobré zprávy. Takže se nedivím, že vezmou zavděk i publikování takových údajů, jejichž dosažení je "samo sebou".

Výuka "počítačů" pro tento školní rok

Po konci minulého školního roku jsem si v článku Co mi dala a vzala problematika výuky informatiky? posteskl nad ne(z)řízeným procesem, souvisejícím se vzděláváním v oblasti ICT. To je dle mého soudu  jednou z nezanedbatelných příčin klesající úrovně ICT gramotnosti a informatických kompetencí mladé generace.
Při sepisování článku jsem si přitom v tichosti dal závazek, že se přes prázdniny pokusím zužitkovat výstupy některých mých aktivit v minulém školním roce a založím pro potřebu mé školy Předmětový web pro informatiku.

Co mi dala a vzala problematika výuky informatiky?

Minulý školní rok v oblasti výuky informatiky a rozvoje ICT gramotnosti byl (alespoň pro mne) ve znamení zjišťování smutné reality a z toho plynoucí snahy nalézt udržitelné cesty. Přitom se na tento problém dívám ze dvou krajních mantinelů - na straně jedné v kontextu konkrétní školy a na straně druhé  v kontextu celostátních aktivit.

Ondro, fakt dobré

Tak jsem si přečetl velmi, ale skutečně velmi dobrý článek od Ondřeje Neumajera - Mýty a mylnosti o ICT ve vzdělávání. Pokud to s ICT na své škole myslíte vážně, tak si to rozhodně přečtěte.
A pokud vás názory kolegy Neumajera zaujaly, pak si přečtěte i Slabou umělou inteligenci žáků.

Testování na naší škole proběhlo ...

...  a lépe, než jsem čekal.
Zároveň chci upozornit na tři faktory, které ovlivnily mé následující řádky:

• nemám zásadní problém se zaváděním celoplošného ověřování, pokud nebude přeceňováno a nepovede k neúměrné orientaci na její srovnávací složku;
• soustředím se především na technologicko-procesní stránku, obsahovou stránku prozatím posouvám do pozadí (i když se tohoto tématu taktéž dotknu);
• nechci pominout můj vztah ke státním maturitám a proto se pokusím obrátit pozornost i na toto téma.

MS v hokeji, krabice od vína bez vína a testování na základkách

V posledních dnech mě chtě nechtě zasáhly tři poměrně sledované události. Člověk by si řekl, co že mají společného? Dle mého názoru minimálně dva parametry - "online" a "důvěra".

Google na vesnické škole

V tomto školním roce působím na půl úvazku na vesnické základní škole v Bělotíně. Přitom jedním z mnou nastavených cílů bylo postupné zavádění modelu využití služeb Google, jež jsem popsal v průběhu února a ledna roku 2011 (viz rubrika Google Apps).
V těchto dnech jsme dosáhli jednoho z významných milníků  u Google Webů jako centrálního bodu výstupů.

A je to tady - i v ICT gramotnosti žádná sláva

Aniž bych u posledních dvou příspěvků na svém blogu tušil, tak se v těchto dnech potvrdila moje obava, že "tvůrčí" ICT gramotnost u mladých lidí silně pokulhává za ostatními evropskými zeměmi - viz Computer skills in the EU27.

ICT ve vzdělávání = Jekyll a Hyde našeho školství

Nedávno jsem si pročetl zprávu pro MŠMT o výstupech z projektu Profil Školy²¹ a následně pozorně pozoroval přednášku Ondřeje Neumajera k tomuto tématu na konferenci Počítač ve škole.

Po takových informacích se stále více utvrzuji v tom, že přístup k ICT ve vzdělávání má dvě tváře (koneckonců jako v případě přístupu společnosti ke vzdělávání jako takovému).
Veřejně je deklarována jeho důležitost (někdy až priorita), ve skutečnosti je však protivným přívažkem pro ty, kteří zodpovídají za reálné naplnění vyslovených vizí a slibů.

Matematika +/- Informatika

Právě jsem si přečetl úvahu Miloše Čermáka Opravdu nikomu nevadí, že hloupneme?. Pojednává o tom, jak důležitá je matematika v procesu vzdělávání... a také jak k ní většinou přistupujeme. S hlavními myšlenkami a většinou doplňujících komentářů souhlasím.
Dovolím si jen doplnit o další rozměr, který je spojen s informatikou.

Hlas lidu = hlas modrého ptáka

Alespoň tak to vidí lídři hranické ODS. Jak jinak si vysvětlit obsah podnětu, který podala místní ODS kontrolnímu výboru města Hranice.

EU PES na základkách je v půlce

V posledních dnech se snažím do podoby "DUMů" sumarizovat výukové materiály, které jsem v prvním pololetí využíval při výuce matematiky a "informatiky". Škola totiž bude v dohledné době posílat monitorovací zprávu, která by měla vyústit v zaslání zbývajících 40% finančních prostředků...
Raději zavčasu vezmeme ještě jednu naběračku z toho "evropského vzdělanostně konkurenčního guláše", který se na MŠMT vaří. Možná nám ho bruselští kuchaři ještě za tepla vezmou ;-).

Bodové hodnocení dnes a před šesti lety (závěr s "DUMem")

V poslední díle tohoto "seriálu" se snažím ukázat, jak vnímám jednu z možností vypracování ucelené sady výukových objektů, dle mého soudu využitelného jako výstup v rámci projektu "EU peníze školám".
Zároveň jde o "obyčejné" využití vytištěných dokumentů v učebně, která nedisponuje žádnou prezentační technikou - takže o interaktivitě nemůže být ani řeči.

Bodové hodnocení dnes a před šesti lety (4.díl)

Tímto článkem přecházím do současnosti a možná přidám další lákadlo - v minulém pololetí jsem se pokusil propojit systém bodového hodnocení s tvorbou vzdělávacích materiálů v rámci "EU peníze školám".
Škola, na kterém momentálně působím, bude na konci února sepisovat další monitorovací zprávu a tentokrát bude zasílat velký balík "DUMek". Jako učitel matematiky v 6.ročníku jsem se dohodl s vedením školy, že se pokusím propojit svůj styl výuky se sestavením sady výukových materiálů, které by byly předloženy k posouzení ... a uvidíme.

Bodové hodnocení dnes a před šesti lety (3.díl)

Třetí ze série historických článků z roku 2006 jsem spojil s otázkou "Proč nechci zkoušet". I v tomto případě jsem reagoval spíše na tehdejší atmosféru. Sice se nejedná přímo o souvislost s bodováním, ale v matematice se nezřídka řešilo ověřování i "u tabule" ... a to s nemalým vlivem na celkové hodocení.

Prezentace ze semináře MŠMT v Olomouci

V nedávném článku jsem se pokusil o objektivní informace z vystoupení pana náměstka Němce v Olomouci.
Nyní nabízím "konvertovanou" prezentaci, o kterou se pan Němec opíral.

Bodové hodnocení dnes a před šesti lety (2.díl)

Druhý ze série článků jsem spojil s otázkou Nechci žáky známkovat ani na ně sepisovat žádný posudek .... Opět s mírnými úpravami oproti roku 2006, kdy jsme v rámci tvorby ŠVP řešili pravidla hodnocení a byly silné tendence aplikovat slovní hodnocení (jako "průpravu" pro výstupní hodnocení deváťáků). Berte prosím v potaz, že článek byl psán v dané době a pro potřeby "školního webu".

Jak proběhl seminář MŠMT pro Olomoucký kraj?

Ve čtvrtek 2.2. jsem se zúčastnil semináře, na kterém vystoupil pan Němec - náměstek ministra školství. Účast  dle mého soudu nadmíru velká (odhaduji 300 - 400 hlav). Očekávání nemalé vzhledem k tomu, že hlavním tématem měla být prezentace nového modelu financování regionálního školství (viz pozvánka).

Bodové hodnocení dnes a před šesti lety (1.díl)

Mám za sebou pololetí v mém novém působišti a minimálně v rámci výuky matematiky jsem uplatnil styl hodnocení, které jsem využíval před šesti lety i v mém předchozím působišti.

Musím přiznat, že jsem k znovuzavedení tohoto modelu přistupoval s obavami, zda žáci a rodiče jej přijmou. Po půl roce se ukázalo, že obě tyto cílové skupiny mají k tomuto systému spíše kladný vztah.
Navíc jsem se pokusil moji půlroční práci "převést do DUMů" v rámci "EU peníze školám" - jejich ukázka bude posledním dílem této mé minisérie...

Podepsal jsem třetí petici,...

... která souvisí se školstvím. A to v rozmezí necelých dvou měsíců. Přitom před tímto "hektickým" podepisováním jsem naposledy podepsal petici, která odsuzovala model generálně-dodavatelského řešení v podobě INDOŠE. Co ve mě vyvolalo takové nutkání?

Děkuji