9. 6. 2012

Testování na naší škole proběhlo ...

...  a lépe, než jsem čekal.
Zároveň chci upozornit na tři faktory, které ovlivnily mé následující řádky:
  • nemám zásadní problém se zaváděním celoplošného ověřování, pokud nebude přeceňováno a nepovede k neúměrné orientaci na její srovnávací složku;
  • soustředím se především na technologicko-procesní stránku, obsahovou stránku prozatím posouvám do pozadí (i když se tohoto tématu taktéž dotknu);
  • nechci pominout můj vztah ke státním maturitám a proto se pokusím obrátit pozornost i na toto téma.
Nejprve základní údaje o naší škole - vesnická škola s 200 žáky, jedna 5.třída o 28 žácích, jedna 9.třída o 20 žácích, jedna počítačová učebna s 30 počítači a systémem Microsoft Windows 7, konektivita v řádu jednotek Megabitů.

Průběh a co to stálo

Musím přiznat, že své první úsudky jsem postavil na veřejně dostupných reakcích. I tato skutečnost vedla k rozhodnutí posunout testování na naší škole do druhého a třetího týdne.
Za sebe však chci poděkovat těm lidem z řad garantů, kteří si z prvních dnů vzali ponaučení, protože na naší škole vše proběhlo bez významnějších technologických a procesních komplikací. Navíc oceňuji dostupné manuály, po jejich přečtení jsme nabyli větší jistoty i důvěry.

Nicméně i přes vcelku bezproblémovou přípravu i průběh je nutné poukázat na to, že na školách se celému procesu muselo věnovat několik lidí a investovaný čas nebyl zanedbatelný. Přitom mzdové prostředky škol dělají těžkou hlavu většině ředitelů.
V našem případě lze hovořit minimálně o 2 člověko/dnech. Tam řadím manažerskou přípravu (minimálně konzultace na úrovní vedení a studium materiálů), příprava testovacího prostředí a personální zajištění průběhu testování (nutno podotknout, že v drtivé většině případů byl průběh zajištěn jednou osobou). Do tohoto základního časového odhadu nezapočítávám zpracování a vyhodnocování výstupů.

Zároveň je nutno brát v potaz, že celý model ověřování se opírá o funkční informační systém školy. A zde musím znovu zdůraznit, že základní školy jeho údržbu a rozvoj nezřídka řeší bez potřebného personálního, odborného i organizačního zázemí. A právě celorepublikové online testování je první projekt v rámci regionálního školství, který automaticky očekává od školy funkční ICT.
Osobně bych uvítal srovnání, jak je v jiných sférách zajištěno využití ICT v případě celorepublikové aktivity - viz nasazení nového modelu vyplácení sociálních dávek či kauza IZIP ... a to nemluvím o "komerčních systémech" například v bankovním sektoru. Všude tam pravděpodobně narazíte na pozici "správce ICT", který je personálně i organizačně pevně ukotven.

Testování na základkách = mimo jiné i pilotáž "online státní maturity"

Jestliže jsem byl spokojen s technologicko-procesním řešením, pak můj první úsudek po stránce "testologicko-obsahové" je o poznání kritičtější.

Nicméně začnu pozitivními jevy:
  • Z výstupů se dle mého soudu skutečně nedají sestavovat "žebříčky". Z daných dat totiž nelze stanovit percentil žáka ani školy, a bez tohoto parametru je jakékoliv srovnávání jedné "univerzální" hodnoty skoro bezpředmětné.
    Zároveň však má žák či škola určité zpětno-vazebné porovnávací informace k dispozici, což považuji za přiměřeně užitečné.
  • Model naznačuje směr k počítačově adaptivnímu testování (CAT). Alespoň tak si vysvětluji fakt, že v průběhu testování dochází k rozdělení na "základní a vyšší úroveň".
  • Díky nulovým problémům s technikou jsem mohl pozorovat přístup dětí. Jednoznačně pozitivní u těch, které mají lépe vyvinuté "klíčové kompetence". A taktéž tyto děti nezřídka "přeskočily na vyšší úroveň". Mimochodem efektivní využití času je jedním z takových ukazatelů ;-) ...
Co považuji za jevy, které si do budoucna zaslouží větší pozornost:
  • Na to, jaké možnosti dnes technologie nabízí, je pestrost typů úloh zcela nedostačující (integrace obrázků do zadání byla primitivní, video či zvuk nebyl u žádné úlohy apod.).
  • Testování mě prozatím utvrdilo v tom, že existují oblasti, které ani v těch nejnižších patrech Bloomovy taxonomie nepůjdou dostatečně ověřit. Příkladem budiž geometrie či pro někoho možná paradoxně velké množství poptávaných kompetencí z ICT gramotnosti.
  • Zcela mi chyběly tzv. svazky úloh s jedním výchozím textem. Díky tomu nezřídka žáci četli dlouhý text vcelku zbytečně, což vede k neefektivnímu nakládání s přiděleným časem. Zároveň právě takto pojaté ověřování může lépe postihnout vyšší patra Bloomovy taxonomie.
  • Věcí odbornější diskuse jsou pak otevřené úlohy a jejich následné hodnocení. Tvrdím, že i sebelépe sestavený regulární výraz nepokryje "kreativitu dítěte". 
Podotýkám, že se nepouštím do analýzy kvality jednotlivých úloh z pohledu testologie, či pokrytí celé šíře a hloubky RVP příslušného vzdělávacího oboru. Pilotáž v tomto roce si dle mého soudu ani nekladla tento cíl.

A co to má společného se státní maturitou?

Díky mému působení při hledání řešení u "státní maturity z informatiky" jsem se samozřejmě snažil dívat i z tohoto úhlu pohledu. 
Dovolím si tedy sebevědomě tvrdit, že v blízké době by bylo riskantní nasadit "počítačové testování" na státní maturitu a to i v případě, kdyby se zúžila pouze na didaktické testy. Své tvrzení opírám minimálně o následující:
  1. Maturita (jakéhokoliv přívlastku) má zcela odlišnou roli a váhu. Jakékoliv technologicko-procesní selhání má mnohem vážnější dopady a z toho plyne nutnost vynaložit další zdroje pro eliminaci příslušných rizik a to i těch, které mají zdánlivě malou pravděpodobnost výskytu.
  2. Nasazení online testování u státních maturit vyžaduje nejen legislativní změnu, ale i odlišně promyšlenou implementační strategii - například je na místě otázka opuštění jednotného zadání pro celou republiku (u počítačů je mnohem vyšší riziko "opisování") - to však povede k mnohem vyšší poptávce na banku dostatečně kvalitních úloh.
  3. Obyčejné převedení stávajícího modelu tvorby a hodnocení didaktických testů do elektronické podoby bude generovat další rizika, která povedou ke zpochybnění výstupů a to jak v rovině individuální tak celorepublikové (viz mnou výše popsané negativní jevy). 
Nicméně zároveň tvrdím, že počítačově adaptivní testování je správně nastavený směr i pro státní maturitu. A čím dříve dáme dohromady dosud nabyté zkušenosti a poznatky bez ohledu na subjekt, který je "vlastní", tím rychleji dosáhneme očekávaného cíle = respektovaná a udržitelná podoba maturity se smysluplnými výstupy.