19. 10. 2012

Úspěšný EU PES ... jak kde a jak v čem

Dnes jsem si přečetl článek na MŠMT s názvem Program „EU peníze školám“ zaznamenal úspěch. Chápu, že lidé, řídící na centrální úrovni OP VK, nemají příliš často prostor pro vypuštění dobré zprávy. Takže se nedivím, že vezmou zavděk i publikování takových údajů, jejichž dosažení je "samo sebou".
Naposledy jsem se tématu EU PES na svém blogu věnoval v článku EU PES na základkách je v půlce. V něm jsem se pokusil o reflexi stavu k začátku tohoto roku. Našli jste v něm:
  • základní statistická data k 26.1.2012;
  • domněnku (potvrzenou v rámci aktuální informace z MŠMT), že nejvíce se utrácí za ICT;
  • přáním, aby MŠMT podpořilo realizaci nějakého rozcestníku kvalitních DUMů;
  • tvrzením, že projekt EU PES může doplatit na záměnu zdrojů a cílů, což aktuální informace z MŠMT bezděky dokazuje (hovoří o úspěšném uvolňování zdrojů, ale neobsahuje jedinou informaci o naplnění cílů);
  • vyslovením obavy, že tehdy zbývající čas bude ve znamení vyčerpání a přání "těch dole", aby to už měli za sebou.

Jak se mi jeví situace dnes?

I přes poměrně skoupá čísla ze zprávy MŠMT lze dedukovat, že projekt EU PES finalizuje. Proto bych očekával poněkud pestřejší informace. Tyto statistiky byly naposledy k dispozici k 1.4.2012, navíc poskytují pouze členění uvolněných financí do jednotlivých šablon. Tedy víceméně distribuci peněz do zdrojů. Bohužel však ani zde nemáme jasno, kolik se pořídilo ICT a jakého typu (interaktivní tabule, desktopy, tablety apod.), kolik školy investovaly do literatury (učebnice, odborná literatura do školních knihoven...) a kolik uviděli pedagogičtí pracovníci na výplatních páskách (za tvorbu vzdělávacích materiálů, za přímou vyučovací činnost či za řízení projektu).
V zásadě však nejdůležitější informace nejsou dostupné vůbec - jakým způsobem jsou naplňovány cíle celého projektu. Pořízení techniky či finanční krytí jiných zdrojů to určitě není. Mám-li cíle hrubě zúžit pouze do vytvoření a publikování vzdělávacích materiálů, pak pedagogická veřejnost má velký problém dohledat a následně využívat vytvořená díla (viz výsledek hledání slov "DUMy EU peníze školám"). Výjimku tvoří dvě internetové stránky:

  1. Portál RVP.cz byl nastartován před projektem EU peníze školám, nicméně místo jeho podpory došlo fakticky k jeho útlumu. O tom svědčí i poměrně mírný nárůst DUMů v průběhu realizace projektu.
  2. Na potřebu vytvoření úložiště DUMů tedy zareagoval komerční sektor, přičemž nejvýraznějším počinem je portál DUMy.cz. Počet nahraných vzdělávacích materiálů (již okolo 40 tisíc) dokazuje užitečnost takového řešení.

Tak jde o úspěch nebo neúspěch?

Kdyby se neobjevila zpráva MŠMT, nezatěžoval bych se hledáním odpovědi. Zveřejněné tvrzení MŠMT však považuji za předčasné a tedy účelové... Minimálně proto, že neznáme u projektu EU peníze školám kritéria úspěšnosti. Jde-li o jev dočasný, pak se doufám v dohledné době dozvíme více. Přece jen máme zkušenosti z minulosti, kdy na začátku pompézně prezentované "celorepublikové projekty" nakonec končily v tichosti a rozpačitě.

4 komentáře:

  1. Je škoda, že to dopadlo, jak to dopadlo. Souhlasím s Vámi, že nesystematické ukládání materiálů znemožňuje ostatním využívat vytvořené materiály. Já se jen ptám: "Bylo opravdu cílem podpory EU PES následné další využívání vytvořených materiálů?" Myslím, že do této dálky to asi promyšlené nebylo... Také škoda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den Pavlíno,
      stejně jak Vy a mnoho dalších se ptám, co že to vlastně bylo cílem EU PES?

      Nicméně mohu-li posoudit prvotní úvahy, které nakonec vedly k projektu EU PES, pak určitě šlo o to, aby pedagogové v Česku našli půvab ve sdílení digitálních materiálů (viz Akční plán Školy 21).
      Jak je však v našich končinách obvyklé, předprojektová fáze byla silně podceněna a v konečném důsledku zcela přenechána "obchodním modelům".

      Vymazat
    2. Myslím, že přesnější informace o tom, jaký stav nyní snad ani není možné v současné době získat. Vypadá to, že místa nejvyšší nestíhají zpracovávat došlé MZ.

      Vymazat
    3. Kontrolní mechanismy nejen u takto velkých projektů by měly být dobře nastaveny již před jeho spuštěním. Pokud někdo nestíhá MZ, pak někde někdo udělal chybu (v byrokratické zátěži; v malém počtu osob, zodpovídajících za kontrolu; za špatně nastavený model kontroly ...).
      A mimochodem (ne)efektivní kontrola může být dalším kritériem (ne)úspěšnosti projektu.

      Vymazat