25. 2. 2012

EU PES na základkách je v půlce

V posledních dnech se snažím do podoby "DUMů" sumarizovat výukové materiály, které jsem v prvním pololetí využíval při výuce matematiky a "informatiky". Škola totiž bude v dohledné době posílat monitorovací zprávu, která by měla vyústit v zaslání zbývajících 40% finančních prostředků...
Raději zavčasu vezmeme ještě jednu naběračku z toho "evropského vzdělanostně konkurenčního guláše", který se na MŠMT vaří. Možná nám ho bruselští kuchaři ještě za tepla vezmou ;-).


Co jsme si v šablonách navařili, to si také snězme

Nedalo mi to a po velmi dlouhé době jsem se podíval na data z MŠMT ohledně čerpání prostředků ze šablon. K 26.1.2012 jsou známy tyto údaje:
  • první zálohy (ve výši 60%) byly zaslány 3 380 projektům v celkové výši 2 237 mil. Kč;
  • druhé zálohy (ve zbývající výši, tj. 40%) byly zaslány 240 projektům v celkové výši 111 mil. Kč;
  • do projektu ještě nevstoupilo 243 základních škol, což je přibližně 6,2% z celkového počtu;
  • bylo využito celkem 73 570 šablon, jejichž hodnota 4 022 mil. Kč.
Z daných čísel lze usuzovat, že projekt běží a DUMky se úspěšně vaří.

Za co jsme utráceli?

Ministerstvo uvolnilo již bezmála 2,5 mld. Kč. Bohužel nejsou nikde k dispozici data, za co. Takže můžu jen spekulovat dle rozložení "šablon". Z jejich celkového počtu ukrojí "ICT šablony" přibližně 44,5%, což ale ve finančním objemu činí přibližně 60% celkových zdrojů. Navíc berme v potaz, že nezřídka se i z jiných šablon nakupovaly "digitální technologie", takže daná procenta budou pravděpodobně ještě vyšší. Jako školského informatika by mě to mohlo těšit, ale již dříve jsem napsal, že to tak jednoznačně nevidím.
Mnohem větší obavy však mám ze struktury uvolněných finančních prostředků. Dle mého názoru proběhl mohutný nákup digitálních technologií, který užral výrazné procento poskytnutých peněz. V této věci mě nedávno zaujal výrok pana Feřteka ze společnosti EDUin. Ten poukazoval na to, že z "evropských peněz" řešíme záležitosti, jež by měly být kryty z rozpočtu státu či zřizovatelů. Jsem přesvědčen, že tímto měl na mysli i projekt EU PES.

Co jsme si prozatím uvařili?

Máme-li být už půlce projektu, pak jeho průběžné výstupy musí být již měřitelné, vyhodnotitelné a obhajitelné. Zkusil jsem je tedy vyhledat (klíčová slova DUMy, peníze, školám). Po zobrazení výsledku jsem po nějaký čas zkoušel nalézt výstup s konkrétními parametry. Rozhodně to nebylo jednoduché a nebudu se divit těm, kteří se o to ani nepokusí.
Navíc jsem ve výsledcích nenarazil na žádné smysluplné a využitelné úložiště DUMů, poskytující data od vícero škol. Možná mi oponenti "centrálních řešení" budou namítat, že něco takového je již zbytečné, nicméně nemalá skupina učitelů by to uvítala. Věčná škoda, že se tak promrhala příležitost zajištění udržitelnosti portálu RVP.cz - určitě by nemálo škol bylo ochotno zaplatit roční paušální poplatek za kvalifikovanou správu DUMů, včetně sofistikovaného vyhledávání. Tvrdím tedy, že by bylo na místě, aby byl ze strany MŠMT podpořen nějaký rozcestník DUMů a to včetně alespoň minimálního posuzování kvality. 

Kde tedy jsme?

Dovolím si tuto otázku poněkud rozšířit v souladu se základními parametry každého projektu - co chceme projektem změnit a za jakou cenu?
Za současného stavu mám problém uchopit, co se tímto projektem mění, natož abych mohl uvažovat o její udržitelnosti. Přitom právě udržitelnost dosažené změny je jedním z klíčových ukazatelů úspěšného projektu. Dozajista by mohl zaznít argument, že se zlepšila technická vybavenost škol. Musím však připomenout projekt INDOŠ a pak v blahé paměti i zprávu České školní inspekce. Jak tato zpráva prokázala, INDOŠ nezajistil ani technologickou udržitelnost (počítače byly brzy zastaralé) a ani fakticky neposunul "pedagogicko-odborné ICT know-how" ve školství. Tvrdím tedy, že z pohledu změny jsme stále na začátku.
Dalším z ukazatelů úspěšného projektu je doložitelná rovnováha mezi vynakládanými prostředky a ukazateli deklarovaných výstupů. Zde mám pocit, že v myšlení lidí převládá to, že "školy již získaly  školy to, co chtěly a nastává nepříjemná povinnost udělat to, co se musí". Tudíž došlo k záměně zdrojů a cílů, jak jsem kdysi napsal. Tvrdím tedy, že začínajícím uvolňováním zbývajících 40% prostředků vbíháme do cílové rovinky celého projektu.

Suma sumárum - z pohledu poptávaných výstupů to vypadá, že jsme na začátku, ale z pohledu uvolněných prostředků se blížíme ke konci. To prozatím není dobrá vizitka :-(.

Jak z toho ven?

Mám stále větší obavy z toho, že projekty EU PES a INDOŠ nebudou mít srovnatelné důsledky, jak jsem si myslel, ale že EU PES bude mít horší dopady - minimálně pro ICT ve školství.
Nemá-li se tak stát, pak by mělo MŠMT opustit vize typu OKNO a SPORT. Místo toho by mělo hledat nástroje, jak narovnat pokřivené realizace stávajících projektů a podpořit aktivity, které by měly pozitivní synergický efekt.
U EU PES jsme sice v půlce - doufám však, že nevbíháme do té druhé vyčerpáni a s přáním, abychom to už měli za sebou.