2. 6. 2010

Školský informatik projektovým manažerem

v článku Přichází zlaté časy pro informatika na základkách? jsem se snažil naznačit riziko, které je spojeno s úvahou, zda může být školský informatik v rámci projektu EU peníze školám "hybatelem" na škole. Zjednoduším-li to, informatik na základce (je-li tam vůbec) na to nemá čas a ani potřebné kompetence.
Na rozdíl od předchozího článku začnu u školy a informatika posunu "až do druhé části".

Školy by "uživily" svého projektového manažera

Poslední dobou slýchávám od některých kolegů ze středních škol, že na škole mají "svého" projektového manažera. Většinou přitom šlo o pracovníka školy, který si nechal "snížit úvazek" ve prospěch práce, která je spojena s projektovým řízením. Zjednodušeně řečeno - bývalý učitel začal hledat granty, psát žádosti, připravovat projekty a pokud byl některý z nich schválen, pak jej řídil. A tam, kde byl tento model úspěšný, profitoval z toho nejen příslušný pracovník (mimo jiné i finančně), ale i daná škola (a nejen ekonomicky na straně příjmové).
Nejsem si však vědom toho, že bych o tomto modelu slyšel z úst kolegy ze základky (tím netvrdím, že takové základky neexistují).
Pokud budete přemýšlet o důvodech, pak se dle mého názoru v mnohém překrývají s "neschopností si zajistit či udržet ajťáka na základce" - mimochodem na středních školách mají o poznání menší problém se zabezpečením správce ICT (paralela s projektovým manažerem je nasnadě). Takže zpětnovazebně - když najdeme důvody nedostatku školských informatiků na základkách, můžeme porozumět i tomu, proč se "nerodí základoškolští projektoví manažeři". Tvrdím, že klíčovým důvodem je to, že školský informatik ze základek "utíká" - buď úplně ze školství nebo na střední školu (mimo jiné i díky tomu je tam problém o poznání menší). Přitom je víceméně jedno, zda se jedná o pedagoga, inženýra či "mladé ucho" opouštějící vzdělávací systém s vysokoškolským diplomem či maturitním vysvědčením v ruce.

Školskému informatikovi chybí kompetence

Pokud budete argumentovat, že podobná situace je i u jiných "aprobací", tak se dle mého soudu mýlíte. Nejblíže k tomuto tvrzení by snad mohli mít jazykáři, ale moje zkušenosti z vesnické školy ukázaly, že "se vždycky někdo našel". Najít volného informatika s alespoň základními zkušenostmi "údržby počítačové sítě" je prakticky nemožné.
Vraťme se však k tématu ... a přitom ve zbývající části článku opusťme ty školy, které prostě informatika nemají (slibuji, že se k nim vrátím v příštím "díle mého seriálu").
Nuže ... co udělat pro to, aby si udržely školy toho svého? "Staří informatičtí matadoři na základce" si vybudovali "auru nepostradatelnosti" a nezřídka po zásluze. Přitom tito informatici se od těch ostatních neodlišují výhradně odbornými kompetencemi (častokrát toto nedokáže ani vedení škol dostatečně rozlišit). Skutečný "ICT machr" na základce se vyznačuje především kompetencemi manažerskými. Ostatní si buď na "machra" hrají a nezvládají "time management" nebo přímo či nepřímo přiznávají absenci těchto kompetencí.

Dejme to dohromady

Jednou z nejvhodnějších metod, jak manažerské kompetence získat, je řízení projektů a týmová práce. A právě zde může projekt EU PES sehrát pozitivní roli. Pomůže-li vedení základky svému informatikovi v "time managementu", pak za to může poptávat jeho aktivní zapojení do školského projektu. Samozřejmě to chce minimálně tři věci:
  1. V rámci projektu EU PES se neunáhlit při sestavování projektového záměru (viz můj článek EU peníze školám spuštěny).
  2. Přimět informatika, aby se v projektovém řízení (sebe)vzdělal - třeba tím, že bude řídit celoškolský projekt.
  3. Dohodnout se s informatikem na snížení úvazku tak, aby "se vešel" do přijatelných mezí běžné pracovní doby.
Tam, kde základní škola informatika má, je tento přístup možný - peníze totiž na to dostanete. A investice do lidí je vždy efektivnější než "nákup šrotu" - INDOŠ budiž toho příkladem.