10. 10. 2010

Školní web - (ne)úspěšný projekt

Psal se rok 2002, když jsem se rozhodl pomoci školám s moderním řešením jejich webu. Píše se rok 2010, projekt školní web je již bezmála čtyři roky mimo jakýkoliv aktivní vývoj.
Byl tedy úspěšný nebo ne? Otázka, která stojí alespoň za pár řádků ... zvláště v údobí, kdy rozdávám moudra ohledně projektového řízení a EU peníze školám.

Trocha návratu do historie

Právě v roce 2002 vznikla myšlenka projektu s názvem Školní web. Spolu s kolegou Martinem Grombiříkem jsme se každý za sebe pokusili o analýzu dostupných volně šiřitelných řešení - já se přiklonil k systému PostNuke, Martin k Geeklogu. Oba systémy jsme prezentovali jako součást myšlenky Edunix.
V roce 2004 jsem se pokusil o uchopení rozvoje tohoto řešení pro školy a to za pomoci pilotních projektů v rámci tzv. SIPVZ. To se především díky základní škole v Hustopečích nad Bečvou podařilo a po dobu dvou let pracoval úzký tým školských informatiků, který garantoval udržitelný vývoj. Se zánikem SIPVZ však fakticky skončil celý projekt - tým se rozpadl. Z tohoto úhlu pohledu můžeme mluvit o neúspěchu.

Projekty SIPVZ a jejich udržitelnost

Na vrcholu svého "života" Školní web využívalo více jak 50 škol. Zajímavé však je, že dodnes jsem našel kolem 20 "živých" webů, které stále využívají náš systém a to bez jakékoliv systémové podpory. To věru není špatný výsledek, zvláště když projektů SIPVZ s doložitelnou udržitelností zas tak moc není. Z tohoto úhlu pohledu lze hovořit o prospěšnosti projektu. 

Tak je to na chlubení nebo ne?

Stačí se podívat na některé weby, které systém využívají a bohužel musím pro nemálo z nich konstatovat, že už minula doba, kdy je lze označit za hrdou vizitku školy. Přitom problémem ani tak není jejich nefunkčnost, ale především přístup osob, kteří za daný web zodpovídají. Zkusím poukázat na některé jevy i když předesílám, že nebudu a ani nechci být objektivní.
Zároveň se omezím pouze na základní školy, protože lépe mohu posoudit jejich podmínky.

Základní škola Hustopeče nad Bečvou

Na první pohled graficky zdařilý web. Aby ne, když grafika něco stála a byla vytvořena v rámci poslední fáze celého projektu v polovině roku 2007. Zbytek je pak spíše k pláči....
  • na úvodní stránce se škola chlubí cizím peřím (zkuste zavolat, ať vám poradí s webem nebo řízením projektu)
  • prakticky se využívá pouze systém článků, autorů byste na prstech jedné ruky spočítali a příspěvek někoho z vedení školy abyste pohledali
  • perličkou je stránka s názvem "Kniha přání a stížností" - netušil jsem, že ředitelem je stále Radek Habermann a už vůbec ne, že stále vykonávám funkci zástupce ;-). 
  • ... bylo by toho více, ale nechci to přehánět.

Základní škola Šromotovo v Hranicích

Web, který má zas problémy z jiného soudku. Obsah je bez diskusí inovovaný a aktuální. Je zřejmé, že Radek Habermann přenesl nabyté zkušenosti z Hustopečí - například se stačí podívat na četnost informací pod tímto jménem.
Ale ten celkový dojem :-( ... připadám si jako na pouti - samá barva, samé lákadlo, jedna atrakce přehlušuje druhou. Bereme-li v potaz, že se škola honosí zaměřením na informatiku, tak to je na zváženou.
Nutno však říci, že podobně zmatečně a chaoticky působí i ostatní weby hranických škol - ZŠ 1.máje a ZŠ Struhlovko. Evidentně mají školy jiné priority než využití dnešních možností internetu. Mám-li však alespoň jednu školu ocenit za snahu, pak je to ZŠ 1.máje (jednooký mezi slepými králem). 

Základní škola v Bělotíně

Exkurzi v regionu zakončím na této škole - ukázka toho, že zůstat u původního řešení bez "lidové tvořivosti" je nakonec obstojný výsledek i po několika letech.

Nemohu však jinak - doba je již někde jinde ... nese štítek Web 2.0. O to více mě mrzí, že toto konstatuji u škol ve svém regionu, se kterými jsem donedávna spolupracoval.

Jsou školy, které to pochopily

Jde to i jinak - jsou školy, které po určitou dobu využívaly výstupy projektu Školní web, ale po čase usoudili, že je čas na změnu. Porovnejte sami:
Na závěr příklad z regionu, bohužel bez možnosti ukázky původního webu (škoda, protože to byl příklad citlivého přechodu bez výrazných grafických změn - neznalý návštěvník by to snad ani nepostřehl). Mám na myslí ZŠ Soběchleby.

Závěr?

Všimněte si, že uváděné příklady nejsou založené na typu školy (velká, malá, městská, vesnická). Takže v tom zakopaný pes není. Kde ho hledat, to ponechám na čtenářích ... 

Přiznám se, že jsem chtěl článek nasměrovat jinam (k projektovému řízení, týmové práci a projektu EU peníze školám). Nějak mi to nevyšlo ... asi je problém ve mě :-(.

Žádné komentáře:

Okomentovat