23. 3. 2011

Hraje vaše dítě počítačové hry? Co s tím?

Na České škole mě dnes zaujal článek Tom Chatfield: 7 způsobů, jakými hry odměňují mozek. Jedná se o text, který vychází z jedné z dalších úvah na serveru TED.com.
Zpočátku se mi zdál celý text složitý a špatně srozumitelný. Jakmile jsme si jej spojil s videozáznamem, začal jsem se v něm o něco lépe orientovat. Jestli chcete z dané úvahy vytěžit to nejpodstatnější, pak přemýšlejte na tím, co má hraní her společného s efektivním učením - pak stačí pečlivě poslouchat oněch 7 rad, tj. od 8:30 do 13:50 (nezapomeňte si pustit české titulky).

Co to má společného s učením?

Pokud si řeknete, že to nejde, pak s notnou dávkou sebevědomí (mně vlastním) můžu oponovat. Minimálně polovinu doporučených způsobů jsem uplatňoval ve výuce a to například i v rámci nepopulární matematiky. Pár zasvěcených z mého působení v Hustopečích by to snad mohlo potvrdit.
Rozhodně to nebylo dokonalé a bohužel jsem neměl možnost daný styl výuky realizovat delší dobu a za spolupráce s jinými kolegy. Nicméně dle mého soudu obsahoval principy, které byly v souladu s prezentovaným tématem.

A co pro to můžu udělat já jako rodič?

Nejprve si zahrajte počítačovou hru, kterou vaše dítě s oblibou hraje. Pak ji hrajte společně - nejprve u stejného počítače a pak vyberte hru, kdy můžete být každý u svého počítače a přitom můžete spolupracovat (POZOR! Nikoliv soupeřit!). Že na to nemáte čas? V takovém případě jsou další rady zbytečné ...

Jakmile jste porozuměli "svému dítěti u počítače", hledejte způsob, jak uplatnit 7 způsobů i bez počítačové hry. Nejprve jednou za čas a s dobrým rozmyslem (společný výlet, pobyt na zahradě, společné hledání na Internetu, tvorba rodinného blogu ...).
Časem hledejte každodenní aktivity... že to nejde? V tom je právě půvab tohoto videa ;-). Vždyť o tom mluvíme hned od začátku. Jde přece o vzdělávání! Základním krokem vpřed je opustit "svět známkování". Takže se už neptat "Co jsi dnes dostal ve škole", ale "Co ses dozvěděl? Kam jsi postoupil? Čeho jsi dosáhl? Kdo Ti pomohl? S kým jsi spolupracoval?".

Pokud si říkáte, že teoretizuji, pak se mýlíte. Mám doma šestiletého syna a víte co právě dělá? Hraje na počítači. A víte co bude dělat za hodinu? Bude hrát se mnou - oba se na to těšíme.