"Internetové" aplikace mohou pomoci při realizaci školních projektů

Projekt EU peníze školám se rozběhl a čísla jasně ukazují, jaký nabral směr. Bezesporu má svá pozitiva, ale i rizika. Pravděpodobně se shodneme na tom, že prozatím se většina škol soustředí na zajištění materiálních zdrojů, přičemž výstupy a cesty k jejich dosažení budou řešeny "za pochodu".
Zde se nabízí otázka, zda je možné "synergicky" rozvinout jak kompetence učitelů, které jsou nutné pro zpracovávání a zveřejňování výstupů, tak i kompetence  potřebné pro řízení projektu. "Internetové" aplikace jsou dle mého soudu hodné zřetele.

Mým cílem je sestavit seriál článků, který by nabídl realizačním týmům EU PES pohled na případné využití "internetových" aplikací. A to nejen v rámci projektu samotného, ale i s možností jejich používání v jiných aktivitách školy či dokonce během "sdandardního" vzdělávacího procesu (tj. s prokazatelnou udržitelností). Přitom chci celý seriál koncipovat tak, aby byl užitečný nejen pro "velké" školy, ale aby v něm našly přínos i "malotřídky" a "vesnické" školy.

"Desktopové" a "Internetové" aplikace

Možná se někomu zdá zbytečné vysvětlovat rozdíly v pojetí, které je uvedeno v nadpisu kapitoly. Přesto považuji za důležité začít alespoň základním rozborem.

"Desktopové" aplikace

Pro tento seriál článků je vnímejme jako programy, které musí být nahrány do počítače nebo na školní server. Tyto programy se pak nejčastěji spouští "přes nabídku START". Klasickým příkladem je Word nebo na straně serveru například SharePoint. Chceme-li zajistit prezentaci výstupů, pak nejčastěji volíme nějakého "prostředníka" (například "DUM" na rvp.cz či jiné "portály"). Spolupráce na výstupech je často řešena "posíláním mailů", občas pak sdílením dokumentů "uvnitř ve škole".

S ohledem na aktuální situaci ve školství se jeví jako největší výhoda skutečnost, že "to učitelé znají a umí". V projektu EU PES je pak občas využíván fakt, že výstupy vlastně už učitel pomocí těchto aplikací vytvořil a tudíž není potřeba "nic nového dělat".
Za klíčovou nevýhodu tohoto řešení vnímám jeho "uzavřenost" k okolnímu světu (nanejvýš se výstupy nabídnou ke stažení). To pak vede k tomu, že se minimálně rozvinou kompetence učitelů v oblasti, která tak dynamicky mění komunikaci - "online spolupráci" a "sociální sítě". Dokonce v této věci rozevírá nůžky stále více v duchu argumentace "to jde mimo mě".

"Internetové" aplikace

Do této skupiny budeme řadit jakékoliv programy, které jsou založeny výhradně na "Internetu". Základní princip je u nich založen na tom, že uživatel "program" nespouští, ale otevře si internetovou stránku ve svém prohlížeči (Internet Explorer, Firefox, Opera či Chrome) a "pracuje".

Základní výhodou je skutečnost, že "pracovat se dá kdekoliv, kde si spustím Internet". Díky tomu se také mnohem lépe "budují návyky směřující ke spolupráci a týmové práci". V neposlední řadě se hodně hovoří o výrazně nižších pořizovacích a provozních nákladech (a to až ve stylu, "že je to zadarmo" - což samozřejmě není pravda).
Klíčová nevýhoda je nicméně spojena s nejvíce propagovanou výhodou - závislostí na Internetu. V neposlední řadě však musíme hovořit i o poznání nižším "komfortu programů" a nezapomeňme ani na "strach z neznámého".

I přes výše uvedené se však domnívám, že pozitiva "internetových" aplikací převažují nad pozitivy těch "dekstopových". Minimálně mladá generace to denodenně dokladuje. 

Vybíráme"internetové" aplikace pro "náš" projekt

Nejprve si dovolím opustit pojem "internetové" aplikace a začnu hovořit o "online" řešeních. Tento pojem totiž dle mého soudu vystihuje důležitou vlastnost = stálý přístup a možnost pracovat odkudkoliv a kdykoliv, pokud jsem "online". A je jedno, zda mám po ruce počítač či mobil či ... kdoví co v dohledné budoucnosti přijde na trh.
Než se pustíme do výběru řešení, položme si tři otázky:

1. K čemu to budeme potřebovat?
   Já při hledání vhodného modelu budu vycházet z toho, že "to budeme potřebovat ke všemu". Takže vyloučím "desktopové" programy.
2. Kolik to bude stát?
   I přes to, že EU PES zajišťuje finanční zdroje, pokusím se nabízet co nejlevnější řešení. Přesto nic není zadarmo - minimálně za přístup "online" se přece platí ;-) (penězi a také časem).
3. Chceme mít vše pod plnou kontrolou?
   Tato otázka jde dle mého soudu nejdůležitější. Pokud škola chce mít řešení pod svou kontrolou, pak potřebuje vlastní server (a to něco stojí). Druhou možností je vzdát se plné kontroly, v takovém případě však není nutné míti vlastní server.

Nyní doporučím vaší pozornosti minimálně čtyři "online" řešení (seřazeno podle abecedy):

• Feng Office - balík nástrojů pro týmovou spolupráci
  V tomto případě jde o volně šiřitelné řešení, které si můžete nainstalovat na vlastní web server. Díky tomu jej můžete mít pod plnou kontrolou a navíc bezplatně, protože je šířeno pod licencí GPL.
• Google služby, včetně Google Apps for Education
  Jedná se o řešení, u kterého nepotřebujete vlastní server. Pro školy je navíc k dispozici rozšířené řešení "online kancelářského balíku", které jim je poskytováno bezplatně.
• Windows Live, s možností napojení na produkty Microsoftu
  Řešení od společnosti Microsoft, které samo o sobě nevyžaduje "desktopové" aplikace. Nicméně jeho "propojení" s nainstalovanými programy a serverem nemalou měrou zvýší "užitnou hodnotu". To ale něco stojí, i když školy mohou využít nemalých slev.
• Zoho - od kanceláře po týmovou spolupráci
  Velmi bohatá nabídka online aplikací a nástrojů, které nevyžadují vlastní server. Pro jednotlivce je tento balík bezplatný, organizace však musí hradit nezanedbatelné poplatky.  

---

Mě jsou nejbližší služby od Googlu. Proto se o ně budu opírat v dalších článcích. 

Tím však nechci říci, že ostatní řešení nejsou vhodná. Osobně mám zkušenostmi se všemi, navíc u řešení Feng Office jsem se aktivně spolupodílel na jeho lokalizaci do češtiny.