Radím, koučuji, (spolu)řídím v projektu EU peníze školám

Slovo šablona se pomalu stává nedílnou součástí slovníku managementu základních škol. Projekt EU peníze školám je nastartován a školy se seznamují se základními parametry. Vedení škol přechází z fáze "seznamovací" do fáze přípravné - a zde je každá rada drahá...

Co je předmětem tohoto článku?

Mám za sebou několik diskusí s vedoucími pracovníky různých základních škol a navíc jsem měl možnost sledovat jejich reakce na jedné z regionálních konferencí (viz článek Hodnotím (si) pracovní dílnu k EU peníze školám).
Tvrdím, že kvalifikovaná příprava projektového záměru a jeho následné řízení budou klíčové ukazatele efektivity - a to nejen na úrovni dané školy, ale i v celorepublikovém měřítku. Z tohoto úhlu pohledu je tedy zásadní, kdo a jak bude veškeré související procesy a aktivity řídit a koordinovat. I přes nemalou snahu kompetentních osob ze strany MŠMT, NIDV a ČŠI narůstá poptávka po kvalifikovaném poradenství a průběžném helpdesku.

Dovolil jsem si tedy prostřednictvím serveru Česká škola položit otázku, zda je možné z daných prostředků hradit nezávislý koučing a poradenství - odpověď najdete zde.

Z odpovědi je zřejmé, že školy mohou během realizace projektu hradit takové služby či práci. Z dalších odpovědí ale vyplývá, že odborná pomoc při přípravě projektového záměru nemůže být z daných prostředků hrazená.

Proč řešit toto dilema?

Jak jsem psal výše - MŠMT, NIDV a ČŠI slouží ke cti, že vytvářejí síť poradenských a "call" center, které mají maximálně napomoci managementu základních škol s přípravou projektu. Jsem však přesvědčen, že tento model dokáže efektivně řešit pouze formální stránku projektových záměrů. Dle mého názoru však příslušné pracovníky škol více trápí věcná stránka projektového záměru jejich školy - tedy jak si nadefinovat cíle, jaké si naplánovat zdroje, jak motivovat, jak zvládnout čas (svůj i celého týmu) apod.
S oblibou říkám, že důležitější je dělat správné věci než dělat věci správně (viz pomůcka Kdo chce kam, pomozme mu tam ...). V našem případě jde tedy především o to napsat správný projekt z hlediska jeho obsahu než napsat projekt správně z pohledu formálních pravidel.

Kdo nám pomůže?

U formální stránky tedy můžeme být klidní (alespoň doufám) - zde máme k dispozici tým osob z NIDV a ČŠI.
Ale jak se vyrovnat s věcnou stránkou?

Věříte-li si sami na škole, můžeme vám jen tiše závidět ;-). Předpokládám přitom, že zde nejde pouze o "one man show", ale máte k dispozici tým lidí. Navíc doufám, že mezi nimi je i školský informatik, který si dokáže vyčlenit potřebný čas - bezesporu jej bude potřebovat. Řekněme tedy, že máte dostatečné vnitřní zdroje, minimálně "know how" a lidi.

Nezapomeňme však na školy, které takové štěstí nemají. A že jich není málo - malotřídky a vesnické školy sem dozajista patří (čest výjimkám). Z doby mého působení v roli oblastního manažera INDOŠe moc dobře vím, že práce v terénu je zde nezbytností a žádný "přítel na telefonu" to nezachrání. Zkrátka a dobře, nemálo škol bude poptávat vnější zdroje - a tady je skutečně každá rada drahá!

Jak tedy vybrat toho správného?

Odhlédněme teď od toho, že potřebujete pomoci již s přípravou projektu (i když uznávám, že nemálo z vás tato otázka teď navýsost trápí). Teď se soustředím na průběh projektu (nastartování, řízení, průběžnou kontrolu a hodnocení) a přemýšlejme v rovině, že hledáte osobu - zdůrazňuji osobu, nikoliv firmu. Pak je dle mého názoru potřeba poptávat především tyto kompetence:

• základní orientace v moderním managementu
  Předpokládejme, že vás čekají minimálně dva roky v režimu projektového řízení a z toho vyplývající týmové spolupráce. Pak je poptávka po manažerských kompetencích vcelku oprávněná.
• zkušenost se školským prostředím
  Berme v potaz, že nemálo škol nemá dostatečné zkušenosti s přípravou a realizací projektů takového rozsahu a dopadu. Proto jakýkoliv poradce dle mého soudu musí mít osobní zkušenosti s běžným životem školy.
• zkušenost s moderními technologiemi
  Přečtete-li si veškeré dostupné materiály k projektu EU peníze školám, je zřejmé, že ICT bude hrát výraznou roli. A je tedy také logické, že se nemálo dodavatelů bude soustředit právě na tuto oblast.
• vysoký stupeň nezávislosti
  Základním předpokladem nezávislosti je co největší angažovanost osobní, nikoliv čistě firemní. Tím netvrdím, že nezávislost osoby lze zaručit výhradně oddělením od jakékoliv firmy - v takových případech by však vedení škol mělo u "poradce" zavčasu odlišit, zda nabízí řešení s vysokým stupněm nezávislosti od propagace "svých" produktů.
• dostupnost
  V neposlední řadě je důležité, jak se může vedení školy spolehnout na dostupnost "svého poradce". A zde znovu upozorňuji, že sebelepší online helpdesk (telefonický, mailový atd.) nenahradí jednání tváří v tvář.

Shrnutí

Osobně jsem přesvědčen, že kouč a poradce bude pro některé školy nezbytný. Nemá-li škola k dispozici vlastní zdroje, doporučuji dohodu s osobou, která má výše uvedené kompetence. Najdete-li ji ve svém regionu, máte dle mého názoru vyhráno.
A poslední rada na závěr - raději korektně zaplatit za spolupráci při přípravě projektového záměru než přijmout "zadarmo" nabídku pomoci, která je spojena s odběrem konkrétních produktů.