Bude DODOŠ spíše jako INDOŠ nebo EU PES

O projektu Dotykáče do škol (s dovolením začnu používat DODOŠ) školští vrabci cvrlikají již několik týdnů. V různých ministerských pracovních skupinách se diskutoval jejich obsah a doufám, že se vycházelo i ze zkušeností z předchozích dvou relativně velkých centrálně řízených projektů Internet do škol (INDOŠ) a EU peníze školám (EU PES).

O čem projekt bude?

Klíčovými ukazateli srozumitelnosti projektového záměru bývá jasně vymezená očekávaná změna a na to navazující vyvážené cíle, zdroje i čas.
Tyto ukazatele by měly být zřejmé z přílohy č.5 právě zveřejněné výzvy. Zkusím za sebe některé formulace změny navrhnout a to s vědomím, že se mohu zcela mýlit:

• Rozšíření užívání dotykových zařízení učiteli na základních a středních školách. (A je také otázkou, zda jde primárně o přímou či nepřímou pedagogickou činnost).
• Změna klimatu ve školách se záměrem, aby dospělí i žáci mohli využívat vlastní dotyková zařízení. (Klimatem myslím především smýšlení vedení škol a stabilní školní síť s kvalifikovanou údržbou.)
• Rozšíření kompetencí vedení škol, školních informatiků i učitelů využívat cloud a sociální vrstvu. (I zde je otázkou, zda jde primárně o přímou či nepřímou pedagogickou činnost).

Mé nejednoznačné uvažování nad nalezením klíčové změny vychází ze skutečnosti, že metodický výklad se soustředí především na dvě klíčové aktivity - zjednodušeně řečeno "vzdálený outsourcing" a "prezenční školení". Obojí budou muset "dodavatelé do škol" řešit. A pro obě aktivity budou muset specifikovat cíle, zdroje a čas. Zkusím se soustředit na každý parametr odděleně.

Cíl(e)

Z mého pohledu díky nejednoznačné očekávané změny projektu budou mít zapojené subjekty (a lidé) rozličnou představu o cílech. Odlišnost cílů různých zainteresovaných stran je sice přirozená, ale musí mít společný průnik = jasně formulovanou změnu. INDOŠ měl změnu jasně vymezenu, EU PES na tom byl o poznání hůře.

Zdroje

Budu se nejprve soustředit na ty finanční. Zde dle mého soudu bylo primárním záměrem efektivně využít doposud nevyužité evropské peníze. Proto konkretizace finanční částky vycházela "shora". Avšak díky složitě uchopitelným cílům si budoucí "dodavatelé do škol" budou muset najít vlastní strategii implementace - někdo se zaměří na kvalitu, jiný na kvantitu. V každém případě tvrdím, že nebude dost peněz pro to, aby do projektu vstoupily všechny školy! Takže tady bude DODOŠ hodně podobný INDOŠi.
U zdrojů ještě zůstanu, protože ohrožujícím rizikem "dodavatelů do škol" budou ty lidské. Projekt vytvoří tlak na nalezení dvou skupin terénních pracovníků - koučo-mentoro-poradco-lektory a didaktiko-metodiky. Mám-li v tomto případě hledat paralelu, pak v případě koučovo-mentoro-poradenství to má blíže k INDOŠi (byli tzv. oblastní manažeři) a u lektoro-didaktiko-metodiky k EUPES (viz tvůrci DUMů).

Čas

No prostě šibeniční - ve skutečnosti na to bude maximálně 10 měsíců! Zde nelze porovnávat s INDOŠem ani EUPESem! A v tom tkví největší slabina celého projektu. Cíle jsou totiž poměrně široké, poptávka po externích lidských zdrojích vysoká a čas neskutečně krátký! Takže počítejme spíše s tím, že řešení bude připomínat "baťovy cvičky".

Tak INDOŠ nebo EUPES?

Není jednoznačná odpověď, ale za sebe říkám, že spíše INDOŠ, protože:

• nebudou uspokojeny všechny školy (osobně jsem přesvědčen, že jich dokonce bude méně než za INDOŠe);
• peníze půjdou primárně vybraným řešitelům (osobně jsem přesvědčen, že se objeví pár "generálních dodavatelů");
• projekt je zacílen na digitální svět a lze tedy očekávat, že půjde výraznou měrou o dodávku technologií s nemalou úlohou oblastních koučovo-mentoro-poradců;
• učitelé nevytváří žádné hmatatelné výstupy ve stylu DUMů;
• díky šibeničnímu času si pravděpodobně “dodavatelé do škol” nastaví tvrdé procesy bez přílišné možnosti vybírat si.

Přesto má i prvky z EUPES, protože:

• určitě nebude jeden "generální dodavatel", krytý spřízněným "generálním auditorem" (kdo si již na něj vzpomene, že ;-));
• dobří učitelé v terénu budou mít příležitost si hodně přilepšit - zvláště u těch "dodavatelů do škol", kteří se budou soustředit na kvalitu a vůli uspokojit potřeby zdola;
• účast více "dodavatelů do škol" dá alespoň nějaký prostor pro variabilitu technologií, služeb a know-how;
• přesun výběru technologií ke školám (ať už prostřednictvím výběrových řízení nebo bez nich) staví školy alespoň zčásti do pozíce partnera, nikoliv pouhého odběratele.

Školy mají jedinečnou příležitost vpustit do škol "multiplatformitu"

Jak projekt INDOŠ tak projekt EUPES měl jeden společný klíčový ukazatel = dodávky řešení byly vždy postaveny na produktech od společnosti Microsoft (a to prosím není chyba Microsoftu). Nicméně mimo jiné i díky tomu je naše "digitální vzdělávání" odtrženo od reálného digitálního světa. Ten je totiž nade vší pochybnost multiplatformí - a předesílám, že si velmi přeji, aby multiplatforním zůstal.
Nechceme-li se uzavírat do jednoho produktového světa, pak tento projekt dává školám a učitelům šanci, aby si našel "svého platformního dodavatele". A i proto se pár lidí dalo dohromady a propojili GEG ČR a JSI dohodou, že najdou síť poradců a lektorů, kteří jsou připraveni pomoci školám s odvahou hledat vzdělávací potenciál v systémech Android a u cloudových služeb od společnosti Google. 

Zakončím tedy lacinou výzvou: Školští Androido-Googlaři spojme se!