19. 9. 2013

Zřizovatel základky stojí o kvalitního ředitele

K sepsání těchto řádků mě přimělo několik věcí - nejprve diskuse pod mou úvahou Má se zřizovatel základky zajímat o výsledky v testování? na České škole a také na stejném serveru probíhají seriál, obsahující odpovědi celostátních politiků mimo jiné na otázku Jaký je váš názor na úlohu zřizovatele škol v regionálním školství? Jaké změny byste prosazoval ve vztahu zřizovatel-škola-rodiče?


Základní školy - jiný pán, jiný zájem

Ukazuje se, že zvláště u základek jsou poměrně nesourodé představy o optimálním zřizovateli. Takže představy o kvalitní základce se liší podle toho, kdo se cítí jejím vlastníkem. Stát prostřednictvím České školní inspekce sleduje jiné kvalitativní ukazatele než kraj, který poskytuje prostředky na mzdy a na "vzdělávací neinvestiční výdaje" (tzv. ONIVy). Kraj pak má jiné kvalitativní ukazatele než zřizovatel, který zajišťuje především provoz. A nezapomeňme na rodiče, kteří nezřídka vystupují v roli spolumajitele (chcete-li akcionáře) školy.
První snahou systémově uchopit tento "kvalitativní guláš" bylo uzákonění školských rad. Ty měly dopomoci k hledání konsensu mezi rodičem, zřizovatelem a státem. Bohužel však nemálo školských rad nenaplnilo duch zákona - buď jejich činnost byla formální nebo se čas od času staly nástrojem moci určité zájmové skupiny.
Dalším pokusem pak bylo nové uchopení role ředitele. Novela zákona a s tím související vyhlášky a metodické výklady si kladly za cíl, aby ředitelská funkce se co nejvíce přiblížila manažerské pozici. A schopný manažer mimo jiné dokáže vyvažovat různé zájmy zainteresovaných stran, což je jedním z předpokladů úspěšnosti organizace a tím pádem i její kvality. Tudíž výběr kvalitního ředitele je předpokladem pro nalezení vyvážené kvality školy.

Je tedy kvalitní ředitel v zájmu zřizovatele?

Ano - tam, kde si zřizovatel uvědomuje, že ředitel musí zajišťovat uspokojivou kvalitu i pro jiné zainteresované strany. Pokud však zřizovatel upřednostní své zájmy, pak nemá problém prosadit do pozice "svého člověka". Přitom mu to zákon usnadňuje i tím, že u drtivé většiny základek o obsazení této pozice rozhoduje rada obce, tedy momentální "top management".
Berme však v potaz, že funkční období ředitele školy nezřídka přesahuje mandát zvolené rady. Dalo by se tedy očekávat, že přístup k výběru bude zodpovědný a transparentní. Přitom jim k tomu mají dopomoci právní normy. Ty mimo jiného hovoří o konkurzní komisi, jejím složení a postupu při průběhu konkurzního řízení. Především vyhláška MŠMT o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích ve svém §5 odst.2 jasně hovoří o kritériích, která musí členové komise především brát na zřetel. A jelikož §6 hovoří o zápisu ze zasedání komise, pak by při troše dobré vůle může být doložitelné, jak členové hlasují a případně jakou váhu hlavním kritériím kladou. Tím by se vyhnuli podezření z podujatosti ne-li klientelismu.

Potřebuje naše školství změnu?

Zleva i zprava zní, že ano. Zároveň je patrné, že regionální školství musí počítat i se zásahy do oblasti ekonomicko-manažerské. Mají-li se dotknout i role a zájmů zřizovatele, pak po zkušenostech zvažme, kdo by oním zřizovatelem měl být. A ruku v ruce s tím řešme kvalifikovaný a co nejobjektivnější výběr ředitelů základek.

Poučme se od těch zřizovatelů, kteří mohou nejen zápisem doložit transparentnost a objektivitu výběru - sestavením konkurzní komise počínaje a obhajitelným rozhodnutím rady konče. Naopak pranýřujme ty případy, které poukazují na "soukromé zájmy vyvolených".
Na pořadu dne nejsou jen volby parlamentní, ale za rok i ty komunální.