V těchto dnech byla zveřejněna informace o povinnosti vyučovat na základkách druhý cizí jazyk. Tento závazek je schován v Informaci o úpravách RVP pro ZV, která byla publikována i na České škole. Dovolil jsem si pod tento článek přidat příspěvek tohoto znění ...
Je mi líto, že musím svým následným tvrzením daný problém trochu vyhrotit do roviny "jazykáři versus informatici".
Může mi prosím někdo předložit jednoduchou analýzu, na úkor kterých předmětů bude většina škol přesouvat oněch 6 vyučovacích hodin pro další cizí jazyk?
Mám totiž obavy, že "volitelná informatika" tam bude nemalou měrou zastoupena. Školy "posilováním hodin informatiky na 2.stupni" totiž nezřídka řešily fakt, že škola je oficiálně povinna její výuku řešit !!pouze dvěma hodinami za celou školní docházku!!.
Pod článkem se rozproudila diskuse, na kterou jsem chtěl reagovat dalším příspěvkem, nicméně jsem se rozhodl po delší době využít svůj blog.
Konfrontace výuky informatiky se "zbytkem světa"
Než jsem se rozhodl sepsat vlastní článek, sepisoval jsem svou reakci na diskusi v následujícím znění:
Je mi líto, že musím svým následným tvrzením daný problém trochu vyhrotit do roviny "dějepisáři versus informatici".
Může mi prosím někdo předložit jednoduchou analýzu, který z těchto dvou předmětů považuje společnost za užitečnější pro život?
Mám totiž obavy, že nemálo dějepisářů očekává od učitelů informatiky, že děti nejpozději do 13 let naučí efektivně hledat na internetu, sestavovat digitální referáty, zpracovávat prezentace podle zásad AIDDA (Attention, Interest, Desire, Decision, Action) a dá-li pánbůh, tak ještě online kooperaci.
Připomínám, že škola je oficiálně povinna její výuku řešit !!pouze dvěma hodinami za celou školní docházku!! a výše uvedenými dovednostmi se dnes živí nemálo firem, které vzdělávají dospělé.
Může mi prosím někdo předložit jednoduchou analýzu, který z těchto dvou předmětů považuje společnost za užitečnější pro život?
Mám totiž obavy, že nemálo dějepisářů očekává od učitelů informatiky, že děti nejpozději do 13 let naučí efektivně hledat na internetu, sestavovat digitální referáty, zpracovávat prezentace podle zásad AIDDA (Attention, Interest, Desire, Decision, Action) a dá-li pánbůh, tak ještě online kooperaci.
Připomínám, že škola je oficiálně povinna její výuku řešit !!pouze dvěma hodinami za celou školní docházku!! a výše uvedenými dovednostmi se dnes živí nemálo firem, které vzdělávají dospělé.
A abych předešel dalším svým vstupům, pak je mi líto, že musím svým následným tvrzením daný problém trochu vyhrotit do roviny "XXX versus informatici". (Za XXX si dosaďte jakýkoliv předmět.)
Na závěr prosím, berte můj komentář s nadhledem ;-).
Zároveň bych však byl rád, kdybychom se zamysleli nad rolí digitálních technologií ve škole a v životě. Máme-li pro "digitální uživatelskou gramotnost + informatiku" jen dvě vyučovací hodiny, je prostě nereálné naplňovat očekávané výstupy tohoto oboru. Natož poptávat výstupy, které je přesahují - přesněji, které jsou dnes aktuálnější.
Berme v potaz, že se jedná o vzdělávací oblast s nejmenší hodinovou dotací v rámci celého základního vzdělávání. Druhou oblastí s nejnižší hodinovou dotací je Člověk a svět práce s 8 vyučovacími hodinami. Vzdělávací oblast Jazyk a jeho komunikace, kam Cizí jazyk patří, má aktuálně hodinovou dotaci 71 vyučovacích hodin, přičemž Cizí jazyk využívá 21 vyučovacích hodin.
Budeme-li předpokládat, že druhý cizí jazyk posílí o 6 hodin na úkor disponibilních hodin, pak na 2.stupni bude využívat stejnou hodinovou dotaci jako na všechny disponibilní hodiny dohromady, tj. 18 vyučovacích hodin (cizí jazyk 12+6 a disponibilní hodiny 24-6). Vše si můžete ověřit v platné verzi RVP ZV, str. 114.
Pokud tedy nemáme my informatici poptávat vyšší hodinovou dotaci (doposud nezřídka nahrazovanou z disponibilních hodin), pak by měli didaktici a učitelé všech ostatních vzdělávacích oblastí a oborů výrazně integrovat "digitální gramotnost a informatiku" do svých výstupů. Mají k tomu ideální příležitost - do 30.6. tohoto roku mají vypracovat standardy, jejichž rolí má být konkretizace vzdělávacích výstupů.
Na závěr prosím, berte můj komentář s nadhledem ;-).
Zároveň bych však byl rád, kdybychom se zamysleli nad rolí digitálních technologií ve škole a v životě. Máme-li pro "digitální uživatelskou gramotnost + informatiku" jen dvě vyučovací hodiny, je prostě nereálné naplňovat očekávané výstupy tohoto oboru. Natož poptávat výstupy, které je přesahují - přesněji, které jsou dnes aktuálnější.
Berme v potaz, že se jedná o vzdělávací oblast s nejmenší hodinovou dotací v rámci celého základního vzdělávání. Druhou oblastí s nejnižší hodinovou dotací je Člověk a svět práce s 8 vyučovacími hodinami. Vzdělávací oblast Jazyk a jeho komunikace, kam Cizí jazyk patří, má aktuálně hodinovou dotaci 71 vyučovacích hodin, přičemž Cizí jazyk využívá 21 vyučovacích hodin.
Budeme-li předpokládat, že druhý cizí jazyk posílí o 6 hodin na úkor disponibilních hodin, pak na 2.stupni bude využívat stejnou hodinovou dotaci jako na všechny disponibilní hodiny dohromady, tj. 18 vyučovacích hodin (cizí jazyk 12+6 a disponibilní hodiny 24-6). Vše si můžete ověřit v platné verzi RVP ZV, str. 114.
Pokud tedy nemáme my informatici poptávat vyšší hodinovou dotaci (doposud nezřídka nahrazovanou z disponibilních hodin), pak by měli didaktici a učitelé všech ostatních vzdělávacích oblastí a oborů výrazně integrovat "digitální gramotnost a informatiku" do svých výstupů. Mají k tomu ideální příležitost - do 30.6. tohoto roku mají vypracovat standardy, jejichž rolí má být konkretizace vzdělávacích výstupů.
Myšlenka povinnosti druhého jazyka není nová...
Přiznejme si, že nás kantory by neměla daná skutečnost zas tolik překvapit. Článek z roku 2006 dokazuje, že daný záměr byl deklarován již v roce 2005 za doby levicové vlády. Článek z roku 2010 pak dokládá nejen to, že tuto myšlenku oživila pravicová vláda, ale i to, že již tehdy ředitelé základních škol s tímto přístupem nesouhlasili. A v něm tkví trochu zakopaný pes ...
Již tehdy mělo pravděpodobně MŠMT indicie, že management základních škol není takové myšlence nakloněn. A předpokládám, že pouze reflektoval realitu - minimálně od kolegů učitelů či (ne)kompetencí žáků. Proto asi nemálo z nás předpokládalo, že tato představa bude revidována a zapadne v propadlišti "školských dějin". Nestalo se tak a tudíž tvrdím, že ...
... je však dle mého soudu již zastaralá
A to mimo jiné i díky dynamicky se vyvíjejícím digitálním technologiím. Již dnes se testují různé online jazykové překladače - stačí si to ověřit na YouTube. Zpětný překlad mluveného slova do psané angličtiny a následný překlad anglických titulků do rodilého jazyka sice není dokonalý, ale zkuste dnes sázkařům nabídnout, ať nastaví kurz, že v roce 2020 to nebude použitelné i pro "čtyřkaře" z češtiny.
A také požádejte sázkaře o kurz, že v roce 2020 nebude v "mobilu" online hlasový překladač mluveného slova, který by šel napojit na "mikro USB 10.0 brýle", které online zobrazí překlad do nastaveného jazyka.
Ten rok 2020 není zvolen náhodně - za prvé se jedná o rok, kam má sahat právě otevřená diskuse o strategii našeho vzdělávání a za druhé se víceméně bude jednat o rok, kdy současní budoucí sedmáci buď přejdou do terciálního vzdělávání nebo do praxe (v nejhorším případě do socíální záchranné sítě - prosím neplést si s online sociálními sítěmi ... ;-) ).
Poslední poznámka na závěr - jak nejsem podporovatelem myšlenek nasazování digitálních technologií do vzdělávání vždy a všude, tak nejsem podporavatel úvahy, že je zbytečná i angličtina. Bohužel jsem produktem své dřívější doby a své vlastní neschopnosti, kdy mi synchronní překlad z češtiny do angličtiny bez digitálních technologií velmi chybí. A nevěřim, že mi tuto dovednost nahradí sebelepší digitální hit.
Díky za článek, který otevřel velikou diskusi.
OdpovědětVymazatMám potřebu reagovat trochu z druhé strany.
Jakákoliv změna učebního plánu vede v našich školách k automatickému postoji jedněch vyučujících "proti" druhým, protože jedněm ubírají hodiny a druhým přidávají. Je úplně jedno, kdo je kdo... Tuto "rivalitu" chápu, protože jedni ztrácí prostor k výuce, čas na svá témata. Málo vzdělávacích oborů dokáže integrovat svá témata do jiných, spolupracovat na nich a ve školách držíme naprosto umělý prostor od sebe odříznutých témat a oborů. Ať jsme často plni slov synergie, ve škole ji prakticky nevidíte.
Informatika má hodně možností.
Zaprvé nemá vlastních témat a tudíž může velmi snadno integrovat různá témata jiných oborů. Nečiní se tak a ve školách neumíme přebírat témata a spolupracovat mezi obory.
Zadruhé ostatní obory mohou integrovat informatiku a logicky pracovat s různými ICT dovednostmi. Neděje se tak, protože ICT gramotnost většiny pedagogů nevykazuje dovedností, díky kterým by pedagogové dosáhli na integrační laťku ICT do své výuky.
A protože toto vše neexistuje, pláčeme nad ztrátou každé hodiny, resp. přesunem hodiny z jedné misky na druhou. Našim žákům se ale nic neděje, protože oni stejně budou dál pracovat na nesmyslně oddělených oborech, bez spojující integrované projektové výuky a v plné závislosti na pedagogovi a jeho dovednostech, které jsou limitem pro využívání ICT ve škole.
To mě mrzí daleko více....
Dane,
OdpovědětVymazatv zásadě máš pravdu. Mám k tomu jen dvě připomínky:
1) Odlišme přání a cíle - k dosažení cílů potřebujeme vhodné zdroje. Minimálně ty lidské mohou výraznou měrou omezit cesty k dosahování Tebou naznačených met. A já osobně se jim za současných podmínek v regionálním školství ani moc nedivím...
2) Byl bych nerad, kdybychom informatiku jako vědní disciplínu na základkách ignorovali. Jde jen o to ji vhodným způsobem didakticky a metodicky uchopit. Takže integraci určitě ano, ale mimo jiné i proto, abych se mohl v "předmětu Informatika" zaobírat i neuživatelskými tématy. V takovém případě budu se dvěma hodinami nadmíru spokojen.
Tedy cestu vedoucí k integraci jen podporuji (a tím nemyslím jen "ICT někam"). Aby tyto procesy byly úspěšné, je potřebné připravit vhodné vzdělávací materiály a ověřené modely implementace. A jsme opět u těch zpropadených zdrojů :-(...
Strašný o tý informatice, že budou rušit. Tito také překládali www.i-translators.eu
OdpovědětVymazatIn many casinos all through the United States, 8-5 machines, paying 8-for-1 on the full home and 5-for-1 on the flush, and 7-5 machines are provided instead of the 9-6 games. With optimum play, an 8-5 machine yields ninety seven.9 p.c; the 7-5 machine pays 96.2 p.c. As with many casino games, the key thing} to getting good at video poker is apply. There are some ideas you can to|you probably can} make use of to improve your skills, however free games are typically the best way|one of the only ways|the easiest way} to get good. Play as a lot as you need and learn the payouts each type|for all sorts} of variants. Then might be able|it is possible for you to} to figure out|to determine} which game suits you best 파라오카지노 도메인 for real cash play.
OdpovědětVymazat