Druhý cizí jazyk na základkách = nesmyslný krok v digitálním věku

V těchto dnech byla zveřejněna informace o povinnosti vyučovat na základkách druhý cizí jazyk. Tento závazek je schován v Informaci o úpravách RVP pro ZV, která byla publikována i na České škole. Dovolil jsem si pod tento článek přidat příspěvek tohoto znění ...



Je mi líto, že musím svým následným tvrzením daný problém trochu vyhrotit do roviny "jazykáři versus informatici". 

Může mi prosím někdo předložit jednoduchou analýzu, na úkor kterých předmětů bude většina škol přesouvat oněch 6 vyučovacích hodin pro další cizí jazyk? 
Mám totiž obavy, že "volitelná informatika" tam bude nemalou měrou zastoupena. Školy "posilováním hodin informatiky na 2.stupni" totiž nezřídka řešily fakt, že škola je oficiálně povinna její výuku řešit !!pouze dvěma hodinami za celou školní docházku!!.


Pod článkem se rozproudila diskuse, na kterou jsem chtěl reagovat dalším příspěvkem, nicméně jsem se rozhodl po delší době využít svůj blog.

Konfrontace výuky informatiky se "zbytkem světa"

Než jsem se rozhodl sepsat vlastní článek, sepisoval jsem svou reakci na diskusi v následujícím znění:

Je mi líto, že musím svým následným tvrzením daný problém trochu vyhrotit do roviny "dějepisáři versus informatici". 

Může mi prosím někdo předložit jednoduchou analýzu, který z těchto dvou předmětů považuje společnost za užitečnější pro život? 
Mám totiž obavy, že nemálo dějepisářů očekává od učitelů informatiky, že děti nejpozději do 13 let naučí efektivně hledat na internetu, sestavovat digitální referáty, zpracovávat prezentace podle zásad AIDDA (Attention, Interest, Desire, Decision, Action) a dá-li pánbůh, tak ještě online kooperaci. 
Připomínám, že škola je oficiálně povinna její výuku řešit !!pouze dvěma hodinami za celou školní docházku!! a výše uvedenými dovednostmi se dnes živí nemálo firem, které vzdělávají dospělé.

A abych předešel dalším svým vstupům, pak je mi líto, že musím svým následným tvrzením daný problém trochu vyhrotit do roviny "XXX versus informatici". (Za XXX si dosaďte jakýkoliv předmět.) 

Na závěr prosím, berte můj komentář s nadhledem ;-).

Zároveň bych však byl rád,  kdybychom se zamysleli nad rolí digitálních technologií ve škole a v životě. Máme-li pro "digitální uživatelskou gramotnost + informatiku" jen dvě vyučovací hodiny, je prostě nereálné naplňovat očekávané výstupy tohoto oboru. Natož poptávat výstupy, které je přesahují - přesněji, které jsou dnes aktuálnější.
Berme v potaz, že se jedná o vzdělávací oblast s nejmenší hodinovou dotací v rámci celého základního vzdělávání. Druhou oblastí s nejnižší hodinovou dotací je Člověk a svět práce s 8 vyučovacími hodinami. Vzdělávací oblast Jazyk a jeho komunikace, kam Cizí jazyk patří, má aktuálně hodinovou dotaci 71 vyučovacích hodin, přičemž Cizí jazyk využívá 21 vyučovacích hodin.
Budeme-li předpokládat, že druhý cizí jazyk posílí o 6 hodin na úkor disponibilních hodin, pak na 2.stupni bude využívat stejnou hodinovou dotaci jako na všechny disponibilní hodiny dohromady, tj. 18 vyučovacích hodin (cizí jazyk 12+6 a disponibilní hodiny 24-6). Vše si můžete ověřit v platné verzi  RVP ZV, str. 114.
Pokud tedy nemáme my informatici poptávat vyšší hodinovou dotaci (doposud nezřídka nahrazovanou z disponibilních hodin), pak by měli didaktici a učitelé všech ostatních vzdělávacích oblastí a oborů výrazně integrovat "digitální gramotnost a informatiku" do svých výstupů. Mají k tomu ideální příležitost - do 30.6. tohoto roku mají vypracovat standardy, jejichž rolí má být konkretizace vzdělávacích výstupů.

Myšlenka povinnosti druhého jazyka není nová...

Přiznejme si, že nás kantory by neměla daná skutečnost zas tolik překvapit. Článek z roku 2006 dokazuje, že daný záměr byl deklarován již v roce 2005 za doby levicové vlády. Článek z roku 2010 pak dokládá nejen to, že tuto myšlenku oživila pravicová vláda, ale i to, že již tehdy ředitelé základních škol s tímto přístupem nesouhlasili. A v něm tkví trochu zakopaný pes ...

Již tehdy mělo pravděpodobně MŠMT indicie, že management základních škol není takové myšlence nakloněn. A předpokládám, že pouze reflektoval realitu - minimálně od kolegů učitelů či (ne)kompetencí žáků. Proto asi nemálo z nás předpokládalo, že tato představa bude revidována a zapadne v propadlišti "školských dějin". Nestalo se tak a tudíž tvrdím, že ...

... je však dle mého soudu již zastaralá

A to mimo jiné i díky dynamicky se vyvíjejícím digitálním technologiím. Již dnes se testují různé online jazykové překladače - stačí si to ověřit na YouTube. Zpětný překlad mluveného slova do psané angličtiny  a následný překlad anglických titulků do rodilého jazyka sice není dokonalý, ale zkuste dnes sázkařům nabídnout, ať nastaví kurz, že v roce 2020 to nebude použitelné i pro "čtyřkaře" z češtiny. 

A také požádejte sázkaře o kurz, že v roce 2020 nebude v "mobilu" online hlasový překladač mluveného slova, který by šel napojit na "mikro USB 10.0 brýle", které online zobrazí překlad do nastaveného jazyka. 

Ten rok 2020 není zvolen náhodně - za prvé se jedná o rok, kam má sahat právě otevřená diskuse o strategii našeho vzdělávání a za druhé se víceméně bude jednat o rok, kdy současní budoucí sedmáci buď přejdou do terciálního vzdělávání nebo do praxe (v nejhorším případě do socíální záchranné sítě - prosím neplést si s online sociálními sítěmi ... ;-) ).

Poslední poznámka na závěr - jak nejsem podporovatelem myšlenek nasazování digitálních technologií do vzdělávání vždy a všude, tak nejsem podporavatel úvahy, že je zbytečná i angličtina. Bohužel jsem produktem své dřívější doby a své vlastní neschopnosti, kdy mi synchronní překlad z češtiny do angličtiny bez digitálních technologií velmi chybí. A nevěřim, že mi tuto dovednost nahradí sebelepší digitální hit.