Osobně jsem si myslel, že s rokem 2010 se vše bude postupně uklidňovat a dostávat do běžných kolejí. Svou profesní perspektivu jsem spojil s projektem EU peníze školám a s vnitřní ochotou mávnout nad rokem 2009 rukou v duchu "žít a nechat žít" (viz Rok 2009 skončil – zapomeňme … ?). Jak jsem se mýlil.
Rok 2010 se rozběhl a "pavlač" kvete dál
V duchu mých profesních vizí jsem od začátku roku intenzivně pracoval na konkrétních námětech pro projekty EU peníze školám s možností jejich využití v regionu (byť bez mé přímé řídící činnosti). A vše se ubíralo pozitivním směrem.
Jakmile se však blížil termín nástupu nového ředitele na základní školu Šromotovo, "pavlač" se opět dostala ke slovu a to až do takové roviny, že jsem si některé projevy musel shrnout do těchto "doporučení":
- V regionu na profesní uplatnění mám raději zapomenout - žádat o jakoukoliv práci odpovídající mým kompetencím je mrháním energie.
- Mám uvažovat o tom, abych se přestal věnovat školství úplně - a to ani v roli externího dodavatele služeb.
- Není rozumné dráždit lidi z branže tím, že bych vstupoval na půdu nějaké školy.
- Za zváženou stojí i to, zda by nebylo lepší, kdybych se s rodinou odstěhoval.
V takovém prostředí je logické, že výrazně ochladl zájem úzké skupiny lidí v regionu jakkoliv se mnou spolupracovat. Zkrátka jméno "David Hawiger" je dnes synonynem problémů a konfliktů.
Měním své životní priority
Na takovou situaci se nedá nereagovat. Takže:
- Minimálně pro rok 2010 své profesní cíle posouvám ve svém žebříčku na poslední příčky (svět se určitě nezboří a školy na Hranicku už vůbec ne).
- Na první místo dávám svou rodinu a budu si především užívat svých dětí (všech tří), přičemž své ženě budu nápomocen nejen "staráním se o domácnost", ale i v jejím profesním rozvoji (jinak řečeno, budu mužem v domácnosti a má žena živitelkou ;-) ).
- Stěhovat se nebudeme (snad to zas tak vadit nebude ;-) ), jen uvolníme své finanční rezervy a začneme žít o něco skromněji.
- Vracím se k režimu "profese na volné noze" s tím, že budu dělat to, co umím, co mě baví a o co bude zájem.
- Svou činnost budu stále orientovat do oblasti školství, informačních technologií, managementu a řekněme i jistou měrou v rámci občanské angažovanosti (asi to pro některé není informace, kterou přijmou bez emocí).
Kdo má u mě dveře otevřené
Stojí-li někdo o mou osobu, pak to může mít dva důvody - osobní a profesní.
Osobní:
Všichni slušní lidé, sdílející srovnatelné morální hodnoty jako naše rodina, mají u nás vždy dveře otevřené a rádi je u nás ve skromném panelákovém bytě uvidíme.
Profesní:
Jsem připraven spolupracovat s kýmkoliv, kdo o to stojí. Uvítal bych pouze, kdybych nejprve znal přesné podmínky takové spolupráce - nejlépe již v podobě prvního konceptu pracovní či obchodní smlouvy.
Má-li někdo zájem spíše o radu, pomoc či konzultaci, pak i pro něj jsou dveře mého bytu otevřené. V takovém případě však prosím o domluvení schůzky předem a výrazně upřednostňuji pracovní den a dopolední hodiny.
(Poznámka: Ač nerad, pokusím se bez vyvolání emocí zdůraznit jednu skutečnost - píši o dveřích mého bytu, nikoliv o tom, že jsem připraven dorazit do nějaké kanceláře či instituce. Omlouvám se, ale za současné situace nemohu a ani nechci jinak.)
Žádné komentáře:
Okomentovat