Základky těšte se (na peníze) ...

O tom, že základní školy mají v dalších třech letech obdržet nemalou finanční injekci, si šuškali vrabci již od letních prázdnin. O něco chytřejší jsme díky Jankovi Wagnerovi a jeho článku na České škole pod názvem Jak to bude se šablonami?!
Pod tento článek jsem nejprve vložil svůj komentář. Cituji:
Za zásadní pro případnou úspěšnost projektu "Šablony do základních škol" (Peníze do škol mi prostě nesedí) považuji tři ukazatele:

1. jasně definované strategické cíle (a hodně se přimlouvám i za jejich určitou měřitelnost)
2. správné nastavení modelu řízení
3. transparentní průběžný i zpětný monitoring efektivnosti využití dostupných zdrojů

A o těchto ukazatelích prozatím víme prachmálo.

O čem to mluvím?
Jakmile jsem ho dopsal, začal jsem si vyčítat - zase ten hnidopich - nemáš toho dost z poslední doby ty negativisto - mysli už jednou konečně pozitivně!!!

Nejsem si však jist, zda to, co chci níže sepsat, je projevem mého (možná už neodbouratelného) negativismu.

---

Ačkoliv projekt není čistě vymezen na ICT, dovolím si upozornit na rizika, vyplývající z historie koncepce SIPVZ.

INDOŠ byl vsazen do centralistického modelu řízení, cíle byly jasné a zpětný monitoring potvrdil splnění těchto cílů - a to jak těch "přínosných", tak těch "zhoubných". (Předpokládám, že "moji čtenáři" mají svůj postoj vůči tomuto projektu profilovaný a ponechávám tudíž na nich, co zpětně posuzují za přínosné a co za zhoubné.)
Myslím si, že nemálo z nás, kteří působíme ve školském prostředí, dodnes oceňují zvládnutí celého bezesporu procesně náročného projektu. Nicméně celkovou efektivitu nelze určit pouze v této rovině. A jsem přesvědčen, že i hlavní manažeři projektu INDOŠ (nemluvím nyní o ryze politických hráčích v pozadí) musí uznat fakt, že celkové hodnocení efektivity projektu nakonec odpovídá "vyšším" cílům, které neměly se školstvím nic společného :-(.

Budiž toho důkazem i následné období realizace SIPVZ, kdy stigma "centrálního dodavatelství" nutila kompetentní lidi k hledání jiného stylu celorepublikové podpory. Z mého pohledu bylo pro "post-Indoší" období charakteristické, že byly definovány "mělké" cíle za velmi liberálního (někdy až stěží uchopitelného) modelu řízení. Díky liberálnosti se vyrojilo nepřeberné množství informačních center SIPVZ, školících středisek SIPVZ a pilotních projektů SIPVZ.
My "školní informatici" jsme podlehli euforii býti školitelem ("všechno vím, všechno znám") a manažerem ("projekty uřídím"). Nezřídka jsme však nedělali pořádně ani jedno ani druhé a to z prostého důvodu - neměli jsme dostatečné kompetence. A to nejen ty, které často označujeme za formální, ale i ty, se kterými se dnes potýkáme v rámci školské reformy (tedy znalosti, dovednosti, schopnosti, a kýhočerta co tam ještě patří). Můžeme být tedy v podstatě rádi, že celková efektivita nebyla nakonec předmětem nějakého auditu, jak tomu nakonec bylo u projektu INDOŠ. Mám obavy, že bychom o moc lépe nedopadli. Snad až na jedno dle mého názoru neoddiskutovalené pozitivum - finance nebyly předmětem "politické" korupce, ale zůstaly skutečně ve školském prostředí, byť nezřídka černou dírou zavánějícím.

A o co mi to jde?

Oba modely (silně-centralistický i mělce-liberální) však v těchto dnech dostaly dosti na frak a to prostřednictvím zprávy České školní inspekce. Při vědomí, že tato instituce vyvolává emoce, bych chtěl upozornit na metodu, pomocí níž získávala zpětná data. Nešlo totiž o žádné "dotazníkové šetření názoru a představ ředitele školy", ale o zjišťování dat "přímo na místě".

Netvrdím, že bych s některými závěry a následnými doporučeními přímo souhlasil.  Zásluhou této instituce však můžeme nyní na základě objektivizovaných údajů dokládat dřívější tvrzení, nezřídka prezentované především skupinou tzv. "školních informatiků" (drobná vsuvečka - nikoliv ICT metodiků).

A tudíž tvrdím, že bez jasně profilované strategie využívání moderních technologií ve vzdělávacím procesu a jejího následného vsazení do srozumitelného modelu řízení budou "Šablony do základních škol" další ukázkou mrhání využitelných zdrojů. A to nejen finančních, se kterými takové "akce" často výhradně spojujeme. Schováváním se za "evropské fondy" tuto mou obavu ještě prohlubují.

Začal jsem tím, zda jsem negativista. Nechci jím být a tudíž věřím, že nám bude co nejdříve představen tým lidí, který bude celý projekt řídit. A ten nám sdělí, jaké strategické cíle budou sledovány, jak budou průběžně monitorovány a nakonec na základě jakých kritérií bude nakonec celý projekt vyhodnocován.