5. 12. 2009

Základky těšte se (na peníze) ...

O tom, že základní školy mají v dalších třech letech obdržet nemalou finanční injekci, si šuškali vrabci již od letních prázdnin. O něco chytřejší jsme díky Jankovi Wagnerovi a jeho článku na České škole pod názvem Jak to bude se šablonami?!
Pod tento článek jsem nejprve vložil svůj komentář. Cituji:
Za zásadní pro případnou úspěšnost projektu "Šablony do základních škol" (Peníze do škol mi prostě nesedí) považuji tři ukazatele:
  1. jasně definované strategické cíle (a hodně se přimlouvám i za jejich určitou měřitelnost)
  2. správné nastavení modelu řízení
  3. transparentní průběžný i zpětný monitoring efektivnosti využití dostupných zdrojů
A o těchto ukazatelích prozatím víme prachmálo.

O čem to mluvím?
Jakmile jsem ho dopsal, začal jsem si vyčítat - zase ten hnidopich - nemáš toho dost z poslední doby ty negativisto - mysli už jednou konečně pozitivně!!!

Nejsem si však jist, zda to, co chci níže sepsat, je projevem mého (možná už neodbouratelného) negativismu.

Ačkoliv projekt není čistě vymezen na ICT, dovolím si upozornit na rizika, vyplývající z historie koncepce SIPVZ.

INDOŠ byl vsazen do centralistického modelu řízení, cíle byly jasné a zpětný monitoring potvrdil splnění těchto cílů - a to jak těch "přínosných", tak těch "zhoubných". (Předpokládám, že "moji čtenáři" mají svůj postoj vůči tomuto projektu profilovaný a ponechávám tudíž na nich, co zpětně posuzují za přínosné a co za zhoubné.)
Myslím si, že nemálo z nás, kteří působíme ve školském prostředí, dodnes oceňují zvládnutí celého bezesporu procesně náročného projektu. Nicméně celkovou efektivitu nelze určit pouze v této rovině. A jsem přesvědčen, že i hlavní manažeři projektu INDOŠ (nemluvím nyní o ryze politických hráčích v pozadí) musí uznat fakt, že celkové hodnocení efektivity projektu nakonec odpovídá "vyšším" cílům, které neměly se školstvím nic společného :-(.

Budiž toho důkazem i následné období realizace SIPVZ, kdy stigma "centrálního dodavatelství" nutila kompetentní lidi k hledání jiného stylu celorepublikové podpory. Z mého pohledu bylo pro "post-Indoší" období charakteristické, že byly definovány "mělké" cíle za velmi liberálního (někdy až stěží uchopitelného) modelu řízení. Díky liberálnosti se vyrojilo nepřeberné množství informačních center SIPVZ, školících středisek SIPVZ a pilotních projektů SIPVZ.
My "školní informatici" jsme podlehli euforii býti školitelem ("všechno vím, všechno znám") a manažerem ("projekty uřídím"). Nezřídka jsme však nedělali pořádně ani jedno ani druhé a to z prostého důvodu - neměli jsme dostatečné kompetence. A to nejen ty, které často označujeme za formální, ale i ty, se kterými se dnes potýkáme v rámci školské reformy (tedy znalosti, dovednosti, schopnosti, a kýhočerta co tam ještě patří). Můžeme být tedy v podstatě rádi, že celková efektivita nebyla nakonec předmětem nějakého auditu, jak tomu nakonec bylo u projektu INDOŠ. Mám obavy, že bychom o moc lépe nedopadli. Snad až na jedno dle mého názoru neoddiskutovalené pozitivum - finance nebyly předmětem "politické" korupce, ale zůstaly skutečně ve školském prostředí, byť nezřídka černou dírou zavánějícím.

A o co mi to jde?
Oba modely (silně-centralistický i mělce-liberální) však v těchto dnech dostaly dosti na frak a to prostřednictvím zprávy České školní inspekce. Při vědomí, že tato instituce vyvolává emoce, bych chtěl upozornit na metodu, pomocí níž získávala zpětná data. Nešlo totiž o žádné "dotazníkové šetření názoru a představ ředitele školy", ale o zjišťování dat "přímo na místě".
Netvrdím, že bych s některými závěry a následnými doporučeními přímo souhlasil.  Zásluhou této instituce však můžeme nyní na základě objektivizovaných údajů dokládat dřívější tvrzení, nezřídka prezentované především skupinou tzv. "školních informatiků" (drobná vsuvečka - nikoliv ICT metodiků).

A tudíž tvrdím, že bez jasně profilované strategie využívání moderních technologií ve vzdělávacím procesu a jejího následného vsazení do srozumitelného modelu řízení budou "Šablony do základních škol" další ukázkou mrhání využitelných zdrojů. A to nejen finančních, se kterými takové "akce" často výhradně spojujeme. Schováváním se za "evropské fondy" tuto mou obavu ještě prohlubují.

Začal jsem tím, zda jsem negativista. Nechci jím být a tudíž věřím, že nám bude co nejdříve představen tým lidí, který bude celý projekt řídit. A ten nám sdělí, jaké strategické cíle budou sledovány, jak budou průběžně monitorovány a nakonec na základě jakých kritérií bude nakonec celý projekt vyhodnocován.