Zápisy do 1.tříd - "Děkujeme, zapomeňte"

Tak máme za sebou zápisy do 1.tříd. Období, kdy určitá skupina společnosti (minimálně rodiče budoucích prvňáčků) projeví zvýšený zájem o úroveň našeho vzdělávání. A taktéž období, kdy i zřizovatelé škol přece jen o málo zbystří - zvláště v období klesající "demografické křivky".

Dítě jako předmět konkurenčního boje

Jsem sice zastáncem financování škol, ve kterém převažuje normativ na žáka, ale co je moc, to je moc. A můžu posuzovat mimo jiné i proto, že moje žena bude třídní učitelkou budoucích prvňáčků. Nechci přehánět, ale naše domácnost se v posledním období stala marketingovou společností, která má za úkol nalákat co nejvíce rodičů a jejich děti. Díky své občanské angažovanosti a profesi jsem pak se zájmem pročítal místní tisk, kdy se to jen hemžilo "upoutávkami na zajímavé akce ve škole". Reklamní kampaň, jak vyšitá - vše krásně vybarvené do růžova, divadlo a kejkle + vyzdvihování sebe sama.

Avšak stejně jako v reklamě na "cokoliv úžasného" zakrýváme nedostatky a měřitelné ukazatele kvality, pokud nejsou pro nás příznivé. Jakmile totiž "dostanete od zákazníka zaplaceno", barvy vyblednou a nezřídka vyzdvihované služby spadnou do obvyklého (až šedivého) průměru. V tomto případě je to o to horší, že se to týká dětí, notabene důvěřivých malošků a namotivovaných, že tak to na škole vypadá pořád (mám doma budoucího prvňáka).

Takže místo toho, abychom se soustředili na prezentaci kvality, oblbujeme "dětskou duši" a stavíme Potěmkinovy vesnice pro konzumní rodiče. Účel světí prostředky ...

Pokud stojíme o kvalitu, pak se po ní musíme pídit

Hned na začátku si dovolím dva odkazy, které mě v těchto dnech zaujaly - www.jakdoskoly.cz/hodnoceni a vyhlášení výběrových řízení na dodávku celorepublikového ověřování v 5. a 9. ročnících. Obojí má dle mého soudu potenciál předkládat veřejnosti určitá měřitelná data, která umožní porovnávat kvalitu. Jen je "číst s porozuměním", což je dovednost, ve které naši náctiletí dosti zaostávají za svými vrstevníky z většiny jiných zemí světa. Nedělám si iluze, ž u rodičů je to jiné ...

Je totiž smutné, že nezřídka více informací rodič žádá v případě, kdy si kupuje novou televizi než v momentě, kdy dává své dítě na školu. U televize už nemálo z nás dokáže navštívit různé internetové obchody či rozprostřít si katalogy a porovnávat různé parametry. Co rozhoduje u výběru školy? Kvalita vzdělávání nebývá součástí "rodičovské analýzy" - ono to totiž chce více energie než u porovnávání televizí.

Zde by bezesporu mohli zahrát důležitou roli zřizovatelé škol v určitém regionu. Stačí se jen dohodnout na určitých kvalitativních kritériích, které by byly pravidelně veřejnosti předkládány. Bohužel místo toho jsme svědky jen podpory kabaretu jménem "Prvňáčci hurá do mlýnku s názvem Školství" (právě poslouchám své oblíbené album od legendární hudební skupiny Pink Floyd - kdo má potřebné kompetence, čte s porozuměním ;-) ).