Možná si myslíme, že EU peníze školám je krok správným směrem. Doufejme, že ano. Ale o systémovosti a koncepčnosti se dle mého soudu hovořit nedá.
EU peníze školám má svá "ICT" rizika
Projekt EU PES byl a snad i stále je zajímavým nástrojem, jak do regionálního školství posunout "evropské peníze" s minimálními byrokratickými překážkami. Tomuto modelu ani nelze upřít snahu posilovat kompetence pedagogických pracovníků v oblasti projektového řízení.Nicméně aktuální data ohledně využívání "šablon" ukazují na jeden fenomén - silnou orientaci na ICT. Jako školskému informatikovi by mi to mělo činiti radost ... nečiní :-(. Do mé mysli se vtírá obava, zda tento přístup nebude mít srovnatelné neblahé důsledky jako INDOŠ. Mám nedobrý pocit, že stále více jsme "přesvědčováni", že je to jedinečná příležitost pro školy, jak zkvalitnit vybavení škol právě informačními technologiemi (ne-li tuto oblast přímo zachránit). Jsme si ale ve školách jisti, na co ty interaktivní tabule, servery, síťové tiskárny a počítačové učebny potřebujeme? Tyto technologie nejsou všelékem pro udržení pozornosti "síťové generace" - ba právě naopak, nevhodným nasazením mohou jít proti duchu změn, které náš vzdělávací systém tak bytostně potřebuje.
Může se tedy stát, že naše statistiky ve vybavenosti škol ICT technologiemi skokově narostou (jako u INDOŠe), ale na kvalitu poskytovaného vzdělávání to bude mít minimální dopad (a to v tom lepším případě).
Investované miliardy bez prokazatelných pozitivních změn ve vzdělávacím procesu - to byl dle mého názoru ten největší negativní jev projektu INDOŠ.
Po ukončení SIPVZ přišla doba "ICT" temna
INDOŠ měl po technologické stránce jeden významný pozitivní dopad - všechny školy chtě-nechtě začaly počítat s využíváním digitálních technologií a byly připojeny do Internetu. Druhé období SIPVZ bylo charakteristické snahou motivovat školy k hledání cest, jak dodané technologie efektivněji využívat - a nezřídka se neslo i v duchu podpory spolupráce mezi školami. Nesystémové ukončení SIPVZ však zabránilo smysluplnému rozvoji digitální gramotnosti nejen žáků, ale i pedagogických pracovníků.
Nastal "ICT" útlum, který byl nezřídka spojen i s přetížeností škol při nasazování kurikulární reformy. Jistou naději jsme vkládali do Akčního plánu Školy21, který byl sepsán na jaře roku 2009. S pádem vlády však tato aktivita upadla v zapomnění.
Škola21.cz a s ní spojené aktivity
Určitá skupina autorů tohoto výše uvedeného dokumentu se nechce smířit s daným stavem. Jsme si vědomi toho, že moderní trendy ve vzdělávání nejsou nakloněny skokovému pořizování ICT, protože nejdou ruku v ruce s přirozeným hledáním smysluplnosti jejich nasazování. Navíc narůstají obavy, že se vytrácí motivace učitelů hledat efektivní způsob využívání technologií ve vzdělávacím procesu.
Proto vznikl web Školy21.cz, na který pak navazují další dva weby:
- http://skola21.rvp.cz/ provozovaný Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze
Nosnou myšlenkou tohoto webu je možnost využití tzv. Profilu Školy21 jako nástroje pro průběžný monitoring školy ve využívání digitálních technologií. - http://skola21.jsi.cz/ realizovaný Jednotou školských informatiků
U tohoto webu si klademe za cíl nalézt vhodný model pro vytvoření celorepublikové sítě poradců JSI, potažmo lektorů a tzv.školních center.
Jsme teprve na začátku a všechny tři weby berme jako jejich beta verze. Doufáme ale, že naše vize jsou pro regionální školství přínosné. Nalezení vhodné motivace pro spolupráci pedagogů a škol je pak jedním z klíčových předpokladů budoucího nasměrování konkrétního plnění deklarovaných cílů a vizí.
Žádné komentáře:
Okomentovat