Dovolím si ještě odkázat na článek z 24.11.2009 ze stejného média - Učitelka se zlobí na ředitele, dostala padáka. A zároveň předesílám, že v následujících řádcích nemohu být zcela objektivní - mohl bych zde uvést několik odkazů na články z mého blogu, ale ponechám to na libovůli každého čtenáře, zda si je přečte.
Propuštění pro nadbytečnost - i můj případ
Můj postoj k daným mediálním případům asi budou vnímány tak, že jsem negativně zaujatý vůči kolegyním, které "dostaly padáka".
Chtěl bych jen podotknout, že znám velmi dobře pocity člověka, který byl propuštěn pro nadbytečnost. Je to bezmála rok, kdy jsem obdržel výpověď se stejným odůvodněním. Zažil jsem si dvouměsíční pobyt na pracovním úřadě. A nedávno jsem si zažil stavy úzkosti, kdy žádáte po roce bez úspěchu o místo učitele na místních školách.
Chtěl bych jen podotknout, že znám velmi dobře pocity člověka, který byl propuštěn pro nadbytečnost. Je to bezmála rok, kdy jsem obdržel výpověď se stejným odůvodněním. Zažil jsem si dvouměsíční pobyt na pracovním úřadě. A nedávno jsem si zažil stavy úzkosti, kdy žádáte po roce bez úspěchu o místo učitele na místních školách.
Přesto nemohu souhlasit s děním, které v těchto dnech hýbe minimálně dvěma základními školami.
Ředitel základky na Hranicku nesmí být schopným manažerem
Jednou z příčin ochoty učitelů medializovat svou nepříjemnou životní zkušenost jsou i déletrvající signály, které se v plném světle projevily v rámci dvou výběrových řízení na ředitele základních škol z roku 2009 (Šromotovo v Hranicích a v Hustopečích). A bohužel mám tu osobní nepříjemnou zkušenost, že jsem v obou případech byl figurkou na šachovnici.
Jak v Hustopečích tak v Hranicích určitá skupina učitelů manipulovala se svým okolím a některým radním z dané obce to nahrávalo do karet. Je totiž málo veřejných funkcí, kde může radní ukojit svou touhu po "moci" jako je právě ředitel základní školy. Pak stačí jen náležitě vyvolat personální krizi (zvnějšku školy nebo zevnitř) a "učitelé-manipulátoři" + "radní-mocipáni" jsou na koni. Ředitel se ani nestačí divit, odkud ty facky přilétávají ...
Rok s rokem se sešel a učitelé, kteří si ztěžují, jen využívají precedensu, kterého se radní města Hranice i městyse Hustopeče dopustili - "řvi a bude Tě vyslyšeno". A co je ještě horší, tento způsob jednání se šíří i na jiné školy a nabývá obrátek (viz soudní spor).
Tvrdím tedy, že jednou z výrazných příčin vzniklé situace je "kultura", kterou nastavili někteří zřizovatelé základních škol.
Média plují po povrchu
Každý region potřebuje svůj místní tisk, a nechci zpochybňovat jeho roli v komunální politice. Na druhou stranu musím konstatovat, že si nepamatuji, kdy se hranický deník snažil určitou "kauzu" zanalyzovat.
Přitom všechny tři články jsou napsány tak, že nezasvěcený čtenář nabývá dojmu o objektivním přístupu. Nicméně napsat objektivní článek k emoční situaci je velký kumšt a tvrdím, že ani jeden z daných článků mezi ně nepatří.
Proč to tvrdím? Jednou z vlastností internetových medií je totiž možnost diskutovat pod články (na čtenáři ponechám hodnocení smysluplnosti takové možnosti). Stačí však pár komentářů a hned víte, na jakou stranu se autor emočně naladěného článku přiklonil (ať už účelově nebo bezděky).
Jde-li navíc o spor "nadřízený versus podřízený", je zřejmé, kdo se stane lískacím panákem. Přidáme-li k tomu i skutečnost, že nadřízeným je veřejně činná osoba (navíc ředitel místní školy), pak abys racionální uvažování a objektivní hodnocení pohledal. A to je opět voda na mlýn "učitelům-manipulátorům" a "radním-mocipánům". V takovém případě je pak kolega či kolegyně, který se dostal(a) do tíživé životní situace, jen vhodnou baseballovou pálkou.
Stagnující či klesající demografická křivka + krize vzdělávacího systému = tlak na produktivitu školy
Veřejně přiznávám, že jsem zastánce většího pronikání manažerských kompetencí do činnosti škol a to nejen na úrovni jejího řízení ale i nemalou měrou i u samotných učitelů. Vím, že nemálo čtenářů se mnou nebude souhlasit, rád o tom budu s kýmkoliv diskutovat, ale ne v tomto článku.
Skrze manažerský slovník se jen pokusím vrátit debatu do racionální roviny. Takže při velkém zjednodušení:
- demografická křivka je fakticky pro školu jedním z hlavních ukazatelů dostupných zdrojů
Klesá-li, pak se každý snaží "urvat co nejvíce" (více či méně společensky akceptovatelnými metodami). - úroveň vzdělávacího systému je zpětnou vazbou produktivity
Většina výzkumů dokládá, že náš vzdělávací systém prochází krizí a vyžaduje systémovou změnu. Přitom jedním z nejvíce negativních jevů je vysoká selekce - zjednodušeně a laicky řečeno mluvíme o víceletých gymnáziích.
Dáte-li si tyto dvě skutečnosti dohromady, tak každý region musí brát v potaz, že místní základky se dostávají do složité situace, které vedou k celkovému úbytku žáků. A to nejen na úrovni prvních tříd (demografická křivka), ale ještě hůř i na úrovni 6.a potažmo 8.tříd (víceletá gymnázia).
A právě zde by měl prozíravý zřizovatel činit systémová rozhodnutí, byť nepopulární - například zrušení ZŠ Nová (mimochodem si vzpomínám na vyjadřování současného starosty Hranic - v té době v roli místostarosty). Není-li pak zřizovatel nucen činit taková opatření, pak by měl maximálně podporovat rozvoj manažerských kompetencí "svých" ředitelů - jedním z příznaků je nevměšování do personálních záležitostí školy. Bohužel mám zkušenosti s opačným přístupem.
Korektní postup až na prvním místě
Nakonec "třešnička" na dortu. Každý ředitel školy občas stojí před nepříjemným rozhodnutím - musí ukončit pracovní poměr s některým ze svých zaměstnanců. Nikdo to za něj neudělá -ani zástupce ředitele, ani kolega učitel a ani jeho zřizovatel.
Zároveň je jasné, že tento krok vyvolá emoce. Bezesporu má každý právo vyjádřit svůj názor a případně i upozornit na podezření z protiprávního postupu. Korektní však je nejprve vyslovit názor mezi lidmi, kterých se to týká. A je-li podezření na protiprávní postup, pokusit se o smír mimosoudní cestou. Až když obojí selže, pak s tím jít na "světlo boží" prostřednictvím médií. A i v takovém případě vystupovat korektně vůči "protistraně" a podávat informace v souladu se svými dřívějšími názory a postoji (sdělovanými neveřejně).
Zároveň je jasné, že tento krok vyvolá emoce. Bezesporu má každý právo vyjádřit svůj názor a případně i upozornit na podezření z protiprávního postupu. Korektní však je nejprve vyslovit názor mezi lidmi, kterých se to týká. A je-li podezření na protiprávní postup, pokusit se o smír mimosoudní cestou. Až když obojí selže, pak s tím jít na "světlo boží" prostřednictvím médií. A i v takovém případě vystupovat korektně vůči "protistraně" a podávat informace v souladu se svými dřívějšími názory a postoji (sdělovanými neveřejně).
Pokud se však někdo aktivně zapojí do "pavlačové politiky" spojené s veřejným lynčováním, pak takový člověk v mých očích ztratil hodně ze svého kreditu. Tituly, profese, stupeň dosaženého vzdělání, poslání a obdobné "drobnosti" na tom nic nezmění. A jen poznámka na okraj - teď nemluvím jen o kolegyních, se kterými teď hýbou emoce. Tam tomu vcelku rozumím. Teď mluvím především o těch "dobře informovaných zdrojích" - jsou-li to navíc učitelé, pak by se dle mého soudu měli stát co nejdříve nadbyteční.
Nějak mi unikla pointa článku - dokonce si troufnu tvrdit, že tam není. (zvláště pak to, proč je uveden jako reakce na zmíněné články v novinách)
OdpovědětVymazatAle nevadí. S tím, že ředitel by měl být manager máte pravdu a je tristní, že je realita jiná.
Jinak můžu mít dotaz, co konkrétně učíte?
Nevím, jakou pointu hledáte. Nebylo mým cílem sepsat "provokativní článek", který by gradoval. Když jsem si totiž přečetl první článek a po týdnu druhý článek, položil jsem si obyčejnou otázku "Proč?". Moji odpověď jsem rozdělil do čtyř oblastí - z mého úhlu pohledu dvě ryze iracionální, jedno ryze racionální a poslední řekněme "morální". Každé z nich má pro mne jisté vyústění (chcete-li pointu).
OdpovědětVymazatA drobná poznámka - nemyslím si, že realita u manažerských kompetencí ředitelů je triskní. Bezesporu by mohla být lepší. Problémem však je, že se po nich tyto dovednosti nepoptávají - ba někdy právě naopak, jsou jim přítěží.
Na dotaz "co učím" nemám jednoznačnou odpověď.
Více jak rok neučím nic. Chcete-li, v minulém školním roce jsem na žádné škole neodučil ani jednu vyučovací hodinu.
Jinak aprobačně jsem matikář + fyzikář, přičemž více jak 15 let se věnuji především výuce informatiky (přesněji řečeno výukou s primárním zaměřením na praktické využívání výpočetní techniky).
Jinak můžu mít dotaz - jakou pointu v daných článcích vidíte Vy?